BLOG MICHALA KVASNICI | „Pozitivem je, že jsme dostali zase další informace,“ hodnotil prohru 0:1 v Německu trenér české reprezentace Jaroslav Šilhavý. Ta nejpodstatnější? Opět se ukázalo, že nároďák musí spoléhat na trojici středových záložníků ve složení Tomáš Souček, Vladimír Darida a Alex Král, kteří jsou v současnosti o parník jinde než jejich konkurenti.
Už dávno neplatí, že rychlé hráče potřebujete zejména na krajích, protože uprostřed se většinou běhá monotónně v jednom tempu, a že střeďáci se rozlišují na vyloženě ofenzivní a defenzivní. Opravdu ne.
Středeční duel v Lipsku v tomto ohledu svlékl Čechy donaha. A vlastně jen orazítkoval již dlouho známou věc o tom, kam se ubírá fotbal na té nejvyšší úrovni a kteří hráči mají potenciál v něm uspět.
Když totiž k Bořku Dočkalovi, který se neřadí zrovna mezi sprintery s ukázkovým přepínáním, připočtete i Antonína Baráka, jenž rovněž není pohybově úplně v topu a k obranné fázi se staví krapet lechtivěji, je jasné, že mladí Němci s agresivitou v krvi toho budou využívat.
Stalo se. Zejména první poločas byl opravdu špatný, skóre 1:0 je vzhledem k převaze hodně milosrdné a děkovat za něj reprezentace může pouze skvělému brankáři Jiřímu Pavlenkovi.
Písčitý terén? Ale houby, zajímavé, že souboru Joachima Löwa hřiště v Lipsku problémy nedělalo. Čechům postupem času – po vystřídání – taky ne.
Ukázalo se, že kouč Jaroslav Šilhavý musí spoléhat na trojici Tomáš Souček, Vladimír Darida a Alex Král, jejichž běžecká intenzita, osobní zodpovědnost a herní vyváženost splňuje přísná kritéria moderního fotbalu.
V současnosti jde o nepostradatelnou trojici týmu, které se nikdo ani trochu nepřibližuje.