Konce posledních čtyř sezon v Pardubicích, to je vlastně jedna oslava za druhou. Nepřijde vám to ve změti porážek, překotných vyhazovů trenérů a řady manažerů? Klub s parádní historií se třikrát vyhnul sestupu, z toho dvakrát infarktově a v hodině dvanácté. Naposledy v pátek večer. Jednou slavil klasicky, hezké šesté místo předloni. Ponechme stranou, co to všechno znamená při porovnání s historií, ve stávajících hubených letech (výsledkových, nikoli rozpočtových) je šestý plac nejlepším umístěním za posledních osm let. Fakt.
Početná rodina hokejového Dynama v těchto hodinách a dnech zapíjí už 70 let trvající příslušnost k hokejové elitě. Mnozí, řekněme skalní fanoušci vnímají, že jde o hodně hořkou párty. Pro slavnou hokejovou značku je pobyt v podpalubí extraligy nedůstojný, útrpný, trvá věčnost. Otázky na vytoužený vzmach a zakopání zmaru otravují vzduch nehorázně dlouho, odpovědi na její příčiny nepřicházejí.
Naděje, zklamání, další naděje a ještě větší sten. A tak pořád dokola. Smutná legrace ten hokej v Pardubicích. A taky hodně drahá, mimochodem.
Jediným nehynoucím bohatstvím kdysi pyšné organizace jsou fanoušci, kteří v jinak na elitní sport poměrně chudém regionu prožívají každý duel Dynama náruživě, jakoukoli zmínku o případné posile přetřásají zleva, zprava, hokej snídají, obědvají, večeří, zapíjí. Oddaných příznivců jsou mraky, zhruba tolik jako chyb a omylů, jež lidé za poslední necelou dekádu spáchali. Leckteří odpovědní úpadku hodně pomohli, jiní to zkrátka líp neuměli, ocitli se ve funkcích, na které neměli znalosti, dovednosti.
Obdivovatelé červené a bílé by si za neutuchající věrnost zasloužili jiné podívání. Jiné zacházení se svěřeným hokejovým pokladem. Přijde? A případně kdy? Po avizovaném prodeji z rukou města? Nástupem nového sportovního vedení? Ukončením obřích turbulencí v kabině?
Mnozí v dobré víře o osud klubu přáli Dynamu sestup. Vymáchání o patro níž. Jedině tak se prý může klub probudit, uzdravit, rozsvítit dobu temna, začít znovu na jiných základech a systematicky několik příštích let budovat hrad, jenž bude pevně stát, nikoli na hliněných nohou, s obrovskými výdaji navíc a látáním děravé sestavy (pokus/omyl) jako doposud. Něco na té myšlence může být.
Ale nestalo se, Dynamo má smůlu, udrželo se a musí si pomoci jinak. Čím začít? Třeba tím, že nemusí hledat trenéry. Ti svůj úkol splnili na maximum. Pravda, to ještě v Pardubicích neznamená prodloužení spolupráce. Ale teď by to snad stačit mohlo, Razýmova eskadra v kritických časech dorovnala manko, jež vyhlíželo jako smrtelné.
A jak vidno, ani promyšlená kartelová dohoda s nažhavenou pardubickou tlupou nehnula.
Témata:
blog, záchrana, Miroslav Horák, sport, hokej, Tipsport extraliga, 2019/20, HC Dynamo Pardubice, Hokej na Heureka.cz
Související články
