Rusko nebo Švédsko? Ve skupině příliš vysoká liga
Obraz hry v zápase proti Rusku měl daleko k dřívější utrápenosti a vlil přece jen naději, že český tým je na mistrovství světa schopen dotknout se hokejových nebes. Jedním dechem se však sluší dodat, že dotknout možná ano, ale vystoupat až k nim nikoli.
Někdy je lepší nazvat rovnou věci pravými jmény. Podle toho, co se zatím odehrávalo ve skupinách, se týmy jako Rusko, Švédsko nebo i Kanada jeví jako příliš vysoká liga.
Proti sborné hráči dřeli, nabruslili kilometry, stříleli mnohem víc než v předchozích zápasech. Utkání se jim povedlo víc, než první ostré cvičení proti Švédsku. Jenže opět bez výsledku.
Rusové se podvolili nastolenému tempu, kanonádou šetřili, zato byli nebezpečnější. Ani Jevgenij Malkin nekousal tolik jako třeba v zápase proti Tre kronor. Nicméně po nepotřebném faulu Krajíčka v přesilovce pěti proti třem v podstatě rozhodl zápas a Rusové nakonec po zásluze vyhráli.
Některé reakce nejen po tomto zápase budily dojem, jako by se na na ledě stockholmské haly Globen odehrávala současně dvě různá utkání. Na jednu stranu spokojenost, slova uznání, že už to nevypadalo tak špatně, jen chyběly góly z naší strany. Druhý pohled byl však takový, že český tým sice umí hezky kroužit, zato v koncovce zůstal neškodný.
Hokej není muzikál a skóre je důležitější, než umělecký dojem. Pokud zápas neskončí vítězstvím, není co vlastně chválit. Ani s dalším čtvrtfinalistou Norskem nebyl český výběr stoprocentní, ztratil bod, výhru vydřel až po nájezdech. Zdolal tedy pouze soupeře, kteří se nakonec do play off mistrovství světa nevešly, a to třeba Lotyši nebo na začátku Dánové dávali taky zabrat.
Zápas s Německem nic moc neřeší, je zbytečné spekulovat, kdo by byl do čtvrtfinále snesitelnější. Jestli v turnaji zatím stoprocentní ruští molodci, kteří však mají tak trochu mindrák z Čechů, navíc nikdo neví, co s nimi provede přílet Alexandrovců Ovečkina se Sjominem. Pro tolik vzácných šelem by mohl být brloh příliš malý.
Švédská žloutenka zase způsobuje starosti Čechům, hlavně trenéru Hadamczikovi, protože na velkém turnaji tenhle soubor ještě neporazil. A to, prosím, celých pět let... Nicméně i tady by šance byla. Švédové mají problém s brankáři, tak nevyrovnané gólmany na šampionátu hodně dlouho neměli. Zdá se, že pytlovitý Viktor Fasth splaskl stejně rychle, jako se před rokem nadmul. Král Henrik Lundqvist tentokrát mužstvo nespasí, v Rangers má ještě nějakou práci.
Stačí, aby český tým měl zase jednou trošku kliku a probudil to, co ze sebe zatím nedokázal vyždímat, totiž přímočarost a vůli orat led. Rázem je po švédské nemoci a Češi budou za hrdiny. Mistrovství světa je pořád turnajem jednoho zápasu a hodnotí se stejně až podle toho, jak dopadne čtvrtfinále.
