Může to znamenat mnohem víc, než první bod do tabulky. Takhle vypadá bouře a vzdor. Boj na hranici sebeobětování. Tohle je srdnatý boj. Chcete-li po německu Kampf, protože právě hráč s velmi podobným a až symbolickým příjmením – David Kämpf – k tomu všemu zavelel úvodním gólem.
Česká dvacítka vycenila zuby. Ukázala charakter, nastavila výrazně lepší tvář než v úvodním duelu s Američany. Předvedla, že je schopna postavit se každému. Že dovede být lepší, než si všichni mysleli, lepší, než možná věřili sami hráči.
Výborné zjištění pro všechny, kdo tenhle výběr odepisovali, obrovská vzpruha pro mladíky samotné. Každým takovým zápasem jim rostě sebevědomí. Duel s Kanadou vlil naději, že i tenhle zdánlivě ztracený a dost odepisovaných ročník může něco dokázat, pokud bude pokračovat v nastoleném stylu.
Symbolické je už to, že jako první výběr po 14 letech získal na juniorském šampionátu body proti Kanadě a jako vůbec první v jeho historii javorové listy porazil. Skvělá zpráva je i to, že tým nepoložilo ani to, že čtyřikrát ztratil vedení.
K vysněnému postupu do čtvrtfinále zbývá málo. Může ho zpečetit příští Kampf proti Německu, pokud bude úspěšný. Bude to ještě těžké. Ale skvělý zápas s Kanadou, že tento turnaj navzdory chmurným předpovědím nemusí být marný.
