Gudas jen netrefuje soupeře. Český bek uchvátil hlavně svojí hrou
Drtič. Tvrďák. Ničitel. Divoch. Predátor, který ze soupeře udělá boxerský pytel a před nímž se všichni třesou. Radko Gudas dostával a stále dostává různá jména a přezdívky. Někdy až nevybíravé, jaké si nezaslouží. I na šampionátu v Paříži párkrát předvedl, že nehraje florbal ani nekřepčí v tanečních a že svojí drsné image se nevzdá. Ale díky mistrovství světa můžeme všichni vidět, že hokej v jeho podání nejsou jen ostré střety, prohýbající se mantinely a svištění pěstí.
Už před Světovým pohárem se Čechům posmívali, jak bídnou musejí mít obranu, když prvního beka hraje Gudas. Těžko soudit, jestli s ním by dopadl World Cup jinak. Nemá to ani cenu. Nicméně po půl roce dává sám pádnou odpověď. Stačily první tři zápasy a kdekdo nevychází z úžasu, jak dobrý zadák se z něj vyklubal. Na Gudase je radost se dívat.
Dlouho neměl český tým hráče, ze kterého by soupeři měli osypky, jen co je přejede pohledem nebo se přiblíží na pár metrů. Gudas se nemaže s nikým, proti Kanadě se nepáral ani se spoluhráčem a kamarádem Claudem Girouxem.
Když je na ledě, všichni o něm vědí a musejí se mít na pozoru. Ale nejde jen o to, že by jim naháněl strach. Gudas uchvátil hlavně svojí hrou. Je na něm vidět, jak si věří. Nic ho nezaskočí. Hraje chytře, vždycky ví, co dělá, nevzdává se, nic nepovažuje za ztracené.
V defenzivě odvádí perfektní práci, i ty nejzapeklitější situace řeší s přehledem a rozvahou válečného pilota. Svůj klid a jistotu přenáší na ostatní. Neodpaluje puky bez rozmyslu.
Jeho rozehrávka a pasy mají myšlenku a většinou nacházejí cíl. Téměř nekazí, neztrácí zbytečně puky, ani se jich nezbavuje. A kdybyste se ponořili do pokročilých statistik, zjistili byste, že i v tomhle patřil k nejlepším v NHL a zajisté bude i na šampionátu.
Radko Gudas umí rozdávat rány, ale stejně tak má střelu, jako málokdo. Když vypálí, soupeř vyhlašuje stav ohrožení. Pokud už není pozdě. Nestřílí moc, zato nebezpečně. A netrefuje hned prvního hráče. Stačí mu jen dobře nabít. Jako v zápase s Finskem.
Jeho bodyček Rantanenovi a následný gól na 2:3 vdechly českému týmu naději. Každý se vyvíjí, na Gudasovi je vidět, jaký udělal pokrok. Ze své škatulky se hned tak nevymaní, ani nechce. Herně však ohromně vyrostl. A kdyby se měl už teď volit nejužitečnější český hráč, podsaditý vousáč by klidně mohl stát mezi prvními na řadě.
