Rusko na letadlo a Česko na vlak? Může být. Jen to chce něco extra
Když zápas o všechno, tak s Ruskem. Proti němu se vždycky český tým dovede vyšponovat. A sedí mu mnohem víc než pohybově našlapaní Američané a Švédský dream team. Taky jste tenhle argument za posledních pár hodin slyšeli? Já ano. A rve mi uši. Česko může rudou mašinu poslat domů. Není bez šance. Jenže nejde o sladké řečičky, jedině o výkon.
Jednou to byly začátky, pak disciplína, potom zase minimální provoz v předbrankovém prostoru a nakonec zápas totálně na levačku se Švýcarskem. Česko vyhrálo v základní skupině pět zápasů ze sedmi, ale řešilo svoje problémy. Když je do čtvrtečního odpoledne smaže, tak pak se před ním otevře naděje vystrčit silné Rusko z vlaku do Kolína a vystavit mu letenky do Moskvy.
Jinak ne.
Zapomeňte na nějaké srdíčko, nebo historii. V Paříži se zjevilo koncentrované Rusko, hráči nebrblali, že jejich vlak nabral tříhodinové zpoždění. Jsou v klidu. Aby si Česko zasloužilo naději je vyřadit, musí ukázat výjimečné extra představení, jaké dosud nevytáhlo. O to tu běží.
Sleduji tenhle tým vlastně od začátku, kdy se dával dohromady. Přáteláky v Chomutově, výjezd do Německa a pak domácí turnaj v Českých Budějovicích. Tam byli Jakub Voráček a spol. nejlepší, nejhladovější, brutálně nebezpeční směrem dopředu.
V Paříži šla tahle vysokánská laťka dolů.
Trenéři jakoby pořád nedokázali trefit ideální složení prvních dvou formací. Třetí letka v pohodě, čtvrtá taky. Jenže bez urážky, čtvrtfinále už musí být hlavně o Jakubu Voráčkovi, Janu Kovářovi nebo Davidu Pastrňákovi, největších hvězdách, brankáři, na něhož padne volba. A taky o trenérech, aby přesně odhadli, komu to s kým bude lepit. Jsou pod stejným tlakem jako útočník, který jede dvě minuty před koncem sám na bránu. Musí se rozhodnout, co provedou. Musí se rozhodnout správně.
Na jednu stranu to vypadá docela divoce, že sedm zápasů měli ve skupině prostor, aby všechna možná složení vyzkoušeli a pro čtvrtfinále proházeli útoky tak, jak spolu ještě nehrály. Z ničeho nic se vedle Davida Pastrňáka zjeví litvínovský Robin Hanzl, Tomáše Plekance najdete v lajně číslo čtyři. Nejživelnější český obránce Libor Šulák ve druhém defenzivím páru.
Říká se, že když chceš vymyslet něco geniálního, musíš přemýšlet jinak. Je to ono? Může být. Ale jinak stoprocentně přemýšlel i vynálezce elektrického zmrzlinového kornoutku, který se točí kolem do kola a vy nemusíte ani pohnout rukou. A nechytlo se to.
Hranice mezi krokem do dějin a do zapomnění je totiž docela tenká, i když se to kolikrát nezdá.
