Deset závodních dní, devět různých individuálních vítězů (jednou z etap byla totiž týmová časovka). Letošní Tour de France je mnohé. Atraktivní začátkem v Belgii, vzpomínková oslavami stoletého výročí žlutého dresu. Rozhodně ale ne až tolik předvídatelná.
Důkazem budiž už sám vítěz úvodní etapy. Kdo z vás by odhadoval, že se jím stane Mike Teunissen? Navíc ruku na srdce, kolik příznivců cyklistiky, kteří ji nesledují až tak pravidelně, o tomto závodníkovi věděl něco víc? A přece tento šestadvacetiletý Nizozemec vezl žlutý dres dva dny. Než ho vystřídal Julian Alaphilippe.
Francie letos viděla víc, než kdy jindy v posledních letech, velkou šanci na již dlouho očekávaného dalšího domácího vítěze nejslavnějšího cyklistického závodu planety. Mluvilo se zejména o dvou borcích. Thibaut Pinot a Romain Bardet. Jméno aktuálně nejlepšího cyklisty roku mezi favority tolik nevyčnívalo. A přeci udělal zatím největší radost Francouzům právě on.
Než ho ze žluté vysvléklo další překvapení 106. ročníku Giulio Ciccone. Mladý Ital o sobě dal dostatečně vědět už na jarním Giru. Ale že na pár etap (a to doslova) sebere domácím „žluťák“?
Teď už je ale, očima nacionalistických Francouzů, zase vše, jak má být. I když sám Alaphilippe zpočátku vůbec nepřemýšlel nad tím, že by mohl mít tuto převzácnou trofej i v Paříži. Ovšem znáte to. Jakmile něco máte ve svém vlastnictví nějakou dobu, už se toho pak moc nechcete vzdávat. A stejné je to i u závodníka týmu Deceuninck-Quick Step. Teď už je na něm vidět, že i jemu samotnému by se to líbilo a nemuselo by to být ani tak nereálné. Pravdou však je to, co řekl i Alaphilippe sám. Ukáží těžké hory.
A když už je řeč o žlutém dresu… Organizátoři přišli v roce, kdy tento trikot slaví sté výročí, s úžasnou myšlenkou. Žádný maillot jaune, jak zní jeho francouzský název, nebude stejný. Na každém je vyobrazena některá z legend Tour, významné památky Francie či jiné zajímavosti. Na každý den něco jiného. Znělo to fantasticky. Trošku mě tak mrzí, že tento nápad nebyl dotažen úplně do konce. V čem? Už první „zrada“ je v tom, že po etapě dostane jeho nositel klasický žlutý dres bez jakéhokoliv obrázku. Ten s motivem má pak až na samotnou etapu. I tady je ale jedno ALE. Obrázek na něm není příliš vidět. Možná byl záměr, aby si tuto výjimečnost užili hlavně samotní závodníci. Třeba Julian Alaphilippe tak bezpečně pozná, který ze svých zatím šesti dresů v které etapě vezl.
V úterý 16. července ho v každém případě do etapy neoblékl nikdo. Závodníci se totiž po deseti vysilujících dnech dočkali jednoho volného. Obzvlášť po pondělku, kdy z očekávaného poklidného „přejezdu“ byl nakonec velký chaoz, v němž se ztratili někteří původní favorité, jako třeba právě Pinot. A teď už se pomalu zamíří do Pyrenejí, kde mohou přijít další překvapivé okamžiky. Tour de France 2019 stále není ještě ani ve své polovině, takže je ještě téměř dva týdny na co se těšit. Doma u televize i přímo na místě.
Související články
