Slavia? Jde o víc než nepovedený start. Nechte alibismu, řešte vlastní chyby
KOMENTÁŘ ŠTĚPÁNA FILÍPKA | Je to superdůležitá sezona, mistr po ní dostane klíč od brány hlavní fáze Ligy mistrů. Jenže Slavia si ho hned kvůli remíze na Slovácku (0:0) pověsila výš. Jsem dalek toho tvrdit, že jsou tím ohroženy výhledy největšího favorita podle sázkovek i expertů. Mnohem víc zneklidňující je celkové nastavení, s nímž se v Edenu vydali za ukončením tříleté série bez ligového triumfu. A snaha nepřipouštět si vlastní chyby – nebo je alespoň veřejně nepřiznat.
Vedro, suchý trávník, zranění, deset hráčů na EURO, u nichž je třeba citlivě vážit jejich zápřah zkraje sezony… O tom všem byla řeč po červenobílém entrée. Prosím, ale pojďme se bavit o něčem jiném. O tom, co (ne)zaznělo ještě před tím a má větší váhu. Hlavní vzkaz bosse Jaroslava Tvrdíka zní: „Nyní máme absolutně všechny podmínky. Pak nemůžete mít jiné ambice než nejvyšší.“
Zároveň nikoli poprvé zopakoval, že dosud musel klub prodávat hráče. Jinými slovy: byl v konkurenci se Spartou znevýhodněn a cílem prý bylo v podstatě udržet chod „firmy“. „Fanoušci nechtějí rozlišovat, jaké byly podmínky před příchodem nového akcionáře a po něm,“ prohlásil Tvrdík s odkazem na zimní nástup čtvrtého nejbohatšího Čecha Pavla Tykače, jenž umožnil mimořádné investice.
Faktem je, že doba hojnosti pod čínskými majiteli se překlopila do požadavku, aby si na sebe Slavia vydělala sama. Pokud je však tohle hlavní důvod, který Tvrdík a spol. vidí za tím, že doma nedosáhli tři léta na nejvyšší metu, je to do velké míry alibismus. A to jak když pojedeme po koleji ekonomické, tak sportovní.
První vede mnoha zastávkami, kdy Slavia ukazovala, že má peněz dost, a umí
