Merlin čaruje dál! Když vydrží, bude klíčem k titulu
Roberto Mancini včera oslavil malé výročí: dva roky ve funkci manažera Manchesteru City. Za tu dobu se mu povedlo několik skvělých kousků. Angažování Davida Silvy patří mezi ty nejlepší. Španělský ofenzivní záložník v neděli znovu dokázal, že je klíčem k titulu – a pro mě v současnosti nejlepším hráčem v Premier League.
Přiznávám, že když loni v létě přicházel z Valencie, vůbec jsem mu nevěřil. Nedokázal jsem si prostě představit, že se v tvrdých soubojích prosadí se svými 170 centimetry a křehkou tělesnou konstitucí. Navíc jsem se podíval na jeho výčet zranění a obával jsem se, že dopadne jako Tomáš Rosický. Tedy rovněž geniální technik, na jehož šlachy a klouby je však Anglie až příliš drsná.
Úvod Silvova působení v Manchesteru City mé předpoklady jen podtrhl. Rodák z Kanárských ostrovů až příliš »drbal« míč a během prvních dvou měsíců nepředvedl téměř nic, proč bych investici 25 miliónů liber měl považovat za vydařenou.
Rozpačitý start na nové štaci byl ale způsoben něčím jiným než neschopností adaptovat se na nové podmínky. Silva totiž loni v létě reprezentoval Španělsko na mistrovství světa, kde vyválčil zlato. Po vyhraném finále měl minimum času na odpočinek a kvalitní přípravu. Postupně manko dohnal a už v průběhu podzimu 2010 šly jeho výkony nahoru. Fanoušci Citizens si zamilovali jeho nenapodobitelné kličky, chytré přihrávky a nadýchané centry.
Opakovaně ho zvolili nejlepším klubovým hráčem měsíce a překřtili ho na Merlina – legendárního čaroděje z příběhů o králi Artušovi.
„Je to nejlepší posila, jaká sem kdy přišla,“ pochvaloval si vzájemnou spolupráci kapitán Carlos Tévez, jenž si navíc se Silvou mohl popovídat v rodné mateřštině a aspoň na chvíli se cítit jako doma.
Na triumfu v Anglickém poháru a postupu do Ligy mistrů, tedy dvou velkých úspěších, měl Silva svůj nezanedbatelný podíl.
Každá změna není k horšímu
Přesvědčil i mě, a tak jsem si od něj letos sliboval ještě lepší hru. A ta přišla. V úvodních 16 kolech nastřílel hráč s magickou levačkou pět branek. Už nyní tak má na kontě víc gólů než za celý uplynulý ročník. Tlačí se mnohem víc dopředu a těží z toho nejen on sám, ale i celý tým.
Pomohla mu změna rozestavení. Dosud Manchester City dodržoval schéma 4-3-3 a v ofenzivě byl závislý hlavně na produkci vysunutého Téveze. Od léta přešel Mancini na systém 4-2-3-1 a v útočné činnosti tak má automaticky o jednoho hráče více. Silvovi se díky tomu nabízí větší počet variant a může častěji zakončovat.
Zvýšil i počet finálních přihrávek. V probíhající sezóně asistoval už u osmi branek a je tak nejlepším nahrávačem celé soutěže. V ročníku 2010/2011 stihl připravit všehovšudy sedm gólů.
Vedle jeho potence si zaslouží pozornost i způsob hry. Silva se díky vrozené herní inteligenci dokáže perfektně pohybovat mezi liniemi, takže si odskočí od obránců a záložníci ho v tom okamžiku mají za zády. V tomhle prostoru manévruje tak dlouho a šikovně, dokud nenajde správné řešení. Své spoluhráče naučil španělskému stylu krátkých přihrávek zvanému tiki-taka a když zrovna není, komu míč předat, vede ho sám, jako by ho měl přilepený u nohy.
Jeho gól do sítě Arsenalu byl ukázkou podvědomého vnímání, kdy vyrazit na hrot. Balotelliho křídelní akci tak vedle hrotového Agüera doplnil další hráč – a najednou bylo obránců Kanonýrů vzadu málo.
Pochopitelně, že zmiňovaná změna rozestavení s sebou nese i riziko v podobě zranitelnější obrany. Proto Manchester City letos nejen víc gólů dává, ale také častěji inkasuje. Také duel s Arsenalem byl hodně otevřený a hřiště roztažené. Přesto domácí udrželi čisté konto, což se jim ovšem povedlo teprve popáté v sezóně. Loni bylo čistých kont 18.
Od Silvy samozřejmě Mancini nechce tolik černé dřiny. Ví, že mu to Španěl vrchovatě vynahradí v kreativní práci. A zatím se nezklamal. 50 nastřílených gólů za 16 kol – to je rekord Premier League.
Silva, jemuž bude za pár dnů 26 let, těží mimo jiné z obrovské konkurence ve španělském národním týmu, kde se na jeho místo tlačí takoví borci, jako Francesc Fábregas, Juan Mata či Santi Cazorla. To ho nutí se neustále zlepšovat. Dobře ví, že když poleví, členství v základní sestavě ztratí.
V Manchesteru City ho má naopak takřka pod penzí a to jediné snad může skvěle rozjetou sezónu ohrozit. Ještě totiž nevynechal ani jeden ligový zápas a pokud během nadcházejícího náročného programu nedostane občas volno, může ho postihnout syndrom vyhoření. Vždyť od Vánoc čeká jeho celek neskutečný zápřah: devět utkání ve 30 dnech, včetně semifinále Ligového poháru s Liverpoolem a FA Cup s Manchesterem United!
Zatím však Merlinova kouzla nikdo neprokoukl. A král Artuš dál třímá svůj meč pevně v rukou.
