Mírný optimismus je na místě. Český tým musel dřít hlavně na defenzivě
Jak je na tom těžký tým před domácím MS? Složitá otázka, na kterou není jednoduché odpovědět. Jsou však indicie, které leccos naznačují. Útok je kreativní a nebezpečný, na obranné hře tým celý týden trénoval a brankářská trojice je nesmírně kvalitní, vyrovnaná a ve formě… To vše přilévá naději na úspěch.
Trenér Vladimír Růžička nominoval na domácí šampionát ty nejlepší hráče, kteří byli k dispozici. Žádné věhlasné jméno v týmu nechybí, ani nepřebývá.
Tahounem by měl být Jakub Voráček. Dle přípravných zápasů a tréninků si do národního týmu přenesl pohodu a formu z vydařené sezony v NHL.
Jaromír Jágr je žolík v ústraní, ze stínu hvězd by mohl vystoupit Jan Kovář, který minimálně v úvodu turnaje dostane velký prostor v důležitých momentech. V pohodě se jeví i Martin Erat, který za sebou nemá zrovna nejúspěšnější sezonu, spoustu elánu má i Tomáš Hertl. A Vladimír Sobotka? Poctivost i šikovnost v jedné osobě.
Obavy jsou z obranné hry, český tým však na ní celý týden před startem šampionátu tvrdě dřel. Růžička důsledně a důrazně upozorňoval na chyby, kterých se jeho svěřenci dopouští. I opakovaně.
Vyžadoval rychlou rozehrávku i okamžitý přístup k soupeři. Jestli to bylo dostačující, ukáže až samotný zápas se Švédskem, na defenzivě si ale 51letý kouč vždycky potrpěl.
Útok – to by naopak měla být česká zbraň. Co se týče například přesilových her, Vladimír Růžička dává formacím značnou volnost, spoléhá na jejich kreativitu a invenci. I to značí, že ofenziva by měla být ozdobou české hry.
Až zápasy ale ukážou, jestli to na kvalitní soupeře bude stačit. V tuto chvíli je však mírný optimismus na místě.
