Disciplíně na 400 metrů překážek vládne Zuzana Hejnová dál. V semifinále mistrovství světa si připsala už letošní desáté vítězství a výborného času 53,52 sekundy dosáhla přesvědčivým stylem, v posledních třiceti metrech viditelně zvolnila. Finále ji čeká ve čtvrtek v 18.45 českého času. Denisa Rosolová časem 55,14 nepostoupila.
To byl tedy kalup…
„Abych řekla pravdu, nechtěla jsem běžet takhle rychle. To tak nějak samo, ale cítila jsem se mnohem líp než včera v rozběhu. Určitě je to tím, že byl už večer a já závodím mnohem líp než ráno. Jsem zvyklá z mítinků běhat v těchto hodinách, vyhovovalo mi to víc. Běžela jsem opravdu lehce. Co k tomu říct? Doufám, že ve finále poběžím nejlepší letošní čas, což bych ráda.“
Podařilo se vám znovu pošetřit síly?
„Daly se pošetřit, poslední stovku jsem neběžela na plný plyn, potom jsem se dívala na tabuli, jak to vypadá. Chtěla jsem běžet plynule, ono to pak neubere tolik sil. Včera jsem musela hrozně drobit, když jsem přidávala krok. Dneska to bylo, jak má.“
Vypadalo to, že jste se skoro ani nezadýchala…
(smích) „Ale jo, trochu jo. To jen vypadá. Je to prostě rychlá čtvrtka, to by bylo špatný, kdybych se ani nezadýchala. Ale překvapuje mě to, hodně. Opravdu jsem na tom dobře, ve finále se budu soustředit sama na sebe a věřím tomu, že můžu běžet hodně rychle.“
V cíli vám gratuloval slavný sprinter Maurice Greene, který na šampionátu pracuje jako televizní expert, co vám povídal?
„Jenom pogratuloval.“
Všimla jste si, že při startu kousek od vás na ploše stál kladivář Lukáš Melich, který byl zrovna na cestě ze stupňů vítězů?
(smích) „Koukal na mě a docela mě to povzbudilo. Zakřičel na mě. Super! Hlavně, když ho člověk vidí s tou medailí, to prospívá. Doufám, že mě to taky nakoplo.“
Nekoukala jste spíš na tu zlatou, kterou měl na krku Polák Fajdek?
„Ne ne, koukala jsem na Lukáše, s ním se znám, je to osobnější.“
Víte, že jste letos dosáhla už desátého vítězství?
„To je pravda a jedenáct je hrozně hezký číslo. Už po nějakém šestém vítězství jsem říkala, že bych to chtěla dotáhnout na jedenáct. Tři jedničky jsou hezký. A vidíte do číslo?“
Na startovním čísle máte 287…
„Čas 52,87 by byl skvělý…“
Loni na olympiádě jste byla před finále černý kůň, je rozdíl jít bojovat o medaili jako favoritka?
„Určitě je to velký rozdíl, hlavně psychicky jsem na tom líp. Vidím, jak ty holky ze mě mají respekt, to se mi do závodů nastupuje líp.“
Jdete do finále s jasným cílem vyhrát?
„Samozřejmě, ráda bych, udělám pro to maximum. Uvidíme, jak ty dvě, Britka Perri Shakesová-Draytonová a Američanka LaShinda Demusová. Bude velký boj o zlato. Lashinda možná nakonec bude ještě nebezpečnější než Perri. Připadá mi, že se šetří jako na olympiádě.“
Jak vyplníte středeční volný den?
„Určitě se půjdeme s přítelem Honzou projít, abych pořád jenom neležela. Půjdu si zaklusat, protože jinak by se člověk spíš rozležel, než zregeneroval. Tak nějak aktivně ten čas využiju.“
