Tátův plán, laktát na hraně. Rozebrali jsme tajemství krále Ingebrigtsena
Popírá vžité přesvědčení, že bílý muž nedokáže na středních a delších tratích porážet africké hvězdy. Severský běžec Jakob Ingebrigtsen je novým vývojovým druhem. Díky specifickému tréninkovému stylu, takzvanému norskému modelu, kraluje patnáctistovce i závodu na 5 000 metrů. A na MS v Budapešti se chce od příštího víkendu pokusit o zlatý double.
Všechno to začalo v norském městě Sandnes, kam neobvyklá rodina běžeckých fanatiků chodila každé ráno nabírat kilometry kolem místního jezírka Gisketjørn. Otec Gjert měl tři syny a z klanu Ingebrigtsenů vyrostla síla, která si postupně podmaňovala mezinárodní scénu. Stvořili spolu specifický tréninkový systém, učili se chybami a postupně se zdokonalovali.
Nejstarší Henrik vyhrál v roce 2012 na patnáctistovce mistrovství Evropy. Prostřední Filip získal evropský titul o čtyři roky později a sáhnul si i na bronz z MS 2017. Nejmladší Jakob je na vrcholu vývoje a dostal se taky ze všech nejdál.
Na olympiádě v Tokiu se stal prvním evropským šampionem patnáctistovky po téměř třech desetiletích. Vloni překonal halový světový rekord, na venkovním MS v Eugene pak jako druhý běloch v historii vyhrál na MS závod na 5 000 metrů a o titul na patnáctistovce přišel jen kvůli nečekanému vzdoru Brita Jakea Wightmana.
Letos zatím už dvakrát na trati 1500 metrů posunul hranice evropského rekordu a v netradičním závodě na dvě míle zaběhl nejlepší čas dějin (7:54,10).
„Jeho tatínek Gjert trénoval Henrika, potom
