PŘÍMO Z CURYCHU | Oštěpařka Barbora Špotáková na curyšském Letzigrundu převzala nezvyklé zlato. Je její první z evropských šampionátů, navíc vytvarované podle zdejšího slavného stadionu. „Je nádherná. Mám na ní vyryté i jméno a výkon, to není úplně pravidlem,“ těšilo Špotákovou.
Při povídání s novináři držela Barbora Špotáková svého syna Janka. Vypadal spokojeně a zlatý oválek pevně držel v ruce.
Zdá se, že se synovi medaili líbí?
(smích) „Ten si jí chytil a už nepustil.“
Byla nejtvrději vybojovaná?
„Byl to jeden z nejtěžších bojů, protože jsem bojovala sama se sebou. S technikou, opravdu mi to nešlo, hodně mi pomohla Srbka. Díky ní jsem se vyhecovala, ještě že tam byla. Teď už je to čistá radost. Ale ten závod si budu pamatovat. Bylo to šílené drama. Hymna, to byla zase krása, dnes jsem si tu hymnu užila nejvíc...“
Neomrzí se, že?
„To sakra ne! To člověk zažije párkrát za život a jsem strašně vděčná, že jsem to mohla zažít znova a že to mí nejbližší mohli slyšet.“
Zvládla jste zlatou oslavu?
„Protože jsme byli s Janečkem doma, tak jsme v tom bytě popíjeli a kecali. Oslava docela byla, dá se říct. Byli tam i ultras. I Honza Železný se nechal přemluvit, probírali jsme závod a bylo to moc fajn, příjemné...“
Potěsilo vás, že vám hned po závodě gratulovala i Němka Christina Obergföllová, která měla s sebou nedávno narozeného syna Marlona?
„To bylo moc příjemný. Lukáš říkal, že si zrovna sedl na tribunu vedle ní a hned si ho všimla. Lukáš moc neumí anglicky, tak se moc extra nebavili, ale byla hrozně příjemná. Luky si fotil Marlona, jí se líbil Janek.“
Jak náročné finále zvládlo vaše tělo?
„Povrch je asi fakt hroznej. Jsem rozbitá, letos jsem se v žádném závodě pořádně necítila. Teď mě bolí achilovka, záda, všechno, včera to byla prasárna.“
Byl trenér Jan Železný z průběhu závodu hodně zničený?
„Ten byl hotovej, krutej den pro něj. Nevím, kdo to vymyslel, ale neměla jsem ho na rozcvičováku. Lepší je rozcvičovat se s trenérem. Bylo to blbý, ale asi to nemělo úplně vliv.“
Jak se nachystáte na zbývající závody sezony?
„Budu to brát už jako free. Natrénováno mám hodně, možná až moc. Pořád se cítím celkem unavená. Hodně jsme makali a taky mám Janka, možná mě to seklo víc, než bych si představovala. Takže tu formu nechám doznít, můžu ještě hodit klidně daleko, když chytnu podmínky, můžu zažít skvělý závod, takže motivaci mám.“