Chystá se návrat krále. Po loňské sezoně plné zdravotních problémů chce dát Roman Šebrle na nejslavnějším desetibojařském mítinku v Götzisu znamení, že je zase ve hře.
V Rakousku ho čeká boj proti nastupující mateřské školce. V ranku třicátníků je spolu s ním jen o čtyři roky mladší Ital William Frullani.
Erki Nool už sedí v estonském parlamentu, Tomáš Dvořák a Lev Lobodin předávají zkušenosti jako trenéři a Jon Magnússon si v Británii dodělává vysokou školu. Borci, s nimiž Roman Šebrle zápolil první polovinu své kariéry, se budou jen dívat, jak on, nezdolán věkem, o víkendu v Götzisu vyzve své nové protivníky.
Čtyřiatřicetiletý reprezentant má za sebou bídnou a bolavou loňskou sezonu, v které ztratil aureolu aktuálního olympijského vítěze. Jako světový rekordman a úřadující světový šampion ale bude v Götzisu jasnou hlavní hvězdou. Zvlášť, když jeho přemožitel z Her v Pekingu, Američan Bryan Clay, na startu chybí.
Nahánět ho mají mladíci. Bělorusovi Andreji Kravčenkovi i Ukrajinci Olekseji Kasjanovovi je teprve třiadvacet, americký prospekt Trey Hardee je jen o dva roky starší. Šebrle ční na startovní listině jako veterán.
„Já už jsem zvyklej, že jsem ve startovním poli nejstarší. Mně to nemůže rozházet,“ říká Šebrle. „Uvědomil jsem si to už v roce 2005 na mistrovství Evropy v hale. Tehdy jsem si říkal, že se mi rozšířil obzor, protože se mi už nelíbí jenom sportovkyně, ale i jejich trenérky.“
Mítink v Götzisu letos není prestižním soubojem nejlepších, jak tomu bylo mnohokrát v minulosti. Z první osmičky loňských olympijských her chybí hned šest závodníků, včetně bronzového Kubánce Leonela Suáreze nebo zkušeného Rusa Alexandra Pogorelova.
Šebrle však povede svůj vlastní boj. Od olympijských hrách v Aténách před pěti lety totiž v desetiboji nepřekonal hranici 8800 bodů, uznávanou metu výjimečných. Výkony v posledních týdnech mu ale dávají naději na optimistické myšlenky.
„Když bude slunečno, foukat do zad a všechno se povede, tak by to kolem 8800 bodů být mohlo. Podle výkonů na to mám určitě,“ tvrdí Šebrle.
Případný triumf by mu navíc vrátil část respektu, o který ho mohla připravovat loňská nepovedená sezona.
„Když tam byli ti staří pardálové, chtěli vyhrávat a museli přijmout fakt, že vyhrávat budu zřejmě já. Byli jsme výborní kamarádi, ale zároveň na mě koukali jako na soupeře,“ líčí Šebrle. „Tihle mladí kluci na mě koukají spíš jako na legendu. Nicméně za poslední dva roky jsem jim ukázal, že i legendy se dají porazit. A oni to moc dobře vědí.“
 |
V pátečním deníku Sport najdete: |
| Přehled soupeřů Romana Šebrleho Co říká na Andreje Kravčenka, Maurice Smitha, Olekseje Kasjanova a Treye Hardeeho? |
