Oštěpařka Barbora Špotáková potřetí vyhrála anketu Atlet roku, ale na oslavy nemá čas. Čeká jí rekonstrukce pražského bytu a s přítelem Lukášem Novotným se hodlají pustit do stavby rodinného domku. Svatbu ale zatím neplánují. Přestože má Špotáková díky ceně za vítězství v anketě dost zlata na prstýnky. Dostala cihličku o váze jedné unce (31,104 gramů) drahého kovu.
Co s tou cihličkou? Nebyl by to ideální základní kámen vašeho domu?
„Ten už máme. Nevím, co se s takovými cihličkami dělá. Zlato jde dolů, ne? Těch cihliček už mám pár. Dvě nechala máma za mého svolení přetvořit bráchovi na prstýnky.“
Takový nápad by vás nelákal?
„Třeba bych je nechala přetvořit. Ale nevím, jestli bych chtěla zlatý prstýnky.“
A je svatba aktuální?
„Akutně zas tolik ne. A když bude, tak vy novináři se to nedozvíte. (smích)“
Jak se vám líbilo slavností vyhlášení ankety?
„Dlouho se to takhle nepovedlo. Mně se to docela hodně líbilo. Sranda byla. Některý lidi měli dobrý hlášky. Třeba Jarda Bába, který z pódia řekl: Mějte se dobře. A Jakub Vadlejch, který mluvil o svých šťastných trenkách.“
Oblékla jste si šedou uniformu, zatímco ostatní oceněné atletky přišly ve společenských róbách, nelitujete?
„V tomhle případě ani ne. Jelikož nemám konfekční velikost, jsou s tím vždycky starosti. A já budu mít příležitostí vzít si róbu ještě dost. Chtěla jsem udělat radost panu plukovníkovi a ukázat lidem, že armáda nedělá už jenom brčálový uniformy. Někdo si řekne: Jé, to není tak špatný. Je to trošku posun k lepšímu. Mně se uniforma líbí.“
Atletka roku Špotáková slavi další triumf >>>
Tuhle šedou uniformu jste ale oblékla poprvé, je to tak?
„Armáda ji má asi dva roky. Je takzvaná letní, není slavnostní se šňůrkou. Ale mě se líbí. Tak jsem se zeptala pana plukovníka, jestli dostanu výjimku. Tohle mi sedí. Všechno se šije na míru, je to příjemné.“
Vaše stříbrná medaile z mistrovství světa v Berlíně byla pro Česko jediná, byla jste aspoň trochu napjatá, jestli v anketě vyhrajete?
„Letos to byla trochu nuda z pohledu toho, že na mistrovství světa se moc nezadařilo a nebyla žádná jiná medaile. Doufám, že za rok to bude zajímavější. Mám pocit, že se za rok bude dařit víc. Doufám, že budeme mít minimálně tři mistry Evropy. Chci, aby se dařilo všem.“
Nelíbí se vám jako české královně?
„Kdybychom hodnotili pátého a šestého a nebyla by medaile, to by byl velkej průšvih. Já jsem si to loni vychutnala. Přála bych víc atletům, aby si to vychutnali taky.“
Váš trenér Rudolf Černý má ještě o jedno vítězství navíc, jak dlouho vaše společná éra může vydržet?
„Já bych si spíš přála, aby Ruda vyhrál příští rok popátý. Udělám pro to všechno, co bude v mých silách a přinutím ho zpívat. Člověk si uvědomí, že nasedl na vlnu a pořád jede. Docela často to zaťukávám do stolu. Když něco trvá, člověk se bojí, že to jednou přestane.“
Co děláte proto, abyste příští rok mohla zase oslavovat?
„Už docela dost trénuju. Mám o hodně víc energie než po olympiádě. Dala jsem si delší a poctivej odpočinek. Na dovolený jsme opravdu nic nedělali. A tak se mi nastřádala síla a energie do tréninku. Mám do něho chuť, doufám, že to vydrží dlouho.“
Jak se poctivě odpočívá?
„Samozřejmě jsme hodně chodili. Rádi poznáváme místa, nejsme takoví ty plážáci. Na Kosu jsme projezdili celý ostrov na motorce. V Budapešti jsme si pořídili kartu a projezdili jsme ho MHD. Měla jsem chutě jít si zaběhat, ale žádný kardio. Přítel Lukáš říkal: Budeme toho mít dost. A já ho ze sedmdesáti procent poslechla.“
Byl v přemíře tréninku důvod, proč jste letos na mistrovství světa nebyla v úplně špičkové formě?
„Určitě. Myslela jsem si, že se musí furt dřít. Fakt jsem se zmáčkla. A myslím si, že to úplně dobře nebylo.“
Je pro vás pro rok 2010 motivací titul mistryně Evropy, který vám zatím jako jediný chybí?
„Rozhodně. Neříkám si, že je to jen Evropa. Jdu po něm.“
S kterým oštěpem? Svůj oblíbený jste věnovala Karlu Gottovi…
„Dovolnou jsem spojila s návštěvou Miklóse Nemetna (výrobce oštěpů – pozn. red) a domluvila jsem si, že si vyberu oštěp, který mi bude sedě. Určitě si vyberu lepší než ten, co jsem dala Gottovi.
Co vás teď čeká?
„Čtrnáct dní se mě bude týkat vystěhování bytu. Ruším kuchyňskou linku, naposledy jsem na ní vařila. Chci všechno vyládovat ven. Většina věcí se zničí, jsou opravdu starý. Vezmeme bourací kladivo, bude to totální demolice.“
Těšíte se, až začnete stavět svůj dům?
„Do stavby zasahovat nebudu, to už nechám na Lukášovi. Nebudu jako Tomáš Dvořák pracovat na všem. Nemusím u všeho bejt. Máme architekta, který se vyřádí.“
V posledních dnech se objevila fotografie Jana Saudka z kalendáře armádních sportovců, na které jste spolu s dalšími oštěpařskými legendami Janem Železným a Danou Zátopkovou. Jak snímek vznikal?
„Upeklo se to na rychlo. Povedla se hned první fotka. Dana je tam nádherná. Já to na kalendáři ještě neviděla, ale asi se bude líbit.“
Špotáková chce za další vítězství písničku od trenéra Rudolf Černý má velkou šanci stát se historicky nejúspěšnějším trenérem v anketě Atlet roku. Poté, co v sobotu čtvrtým triumfem vyrovnal dosavadní rekord Zdeňka Váni, jeho hvězdná svěřenkyně Barbora Špotáková slíbila, že mu pomůže k pátému titulu. Má ale podmínku. „Já bych si přála, aby Ruda vyhrál příští rok popátý. Udělám pro to všechno, co bude v mých silách a přinutím ho zpívat,“ řekla Špotáková. „Ruda umí zpívat. Hraje na kytaru, je to starej countryman.“ Zatímco Špotáková vyhrála v anketě zatím třikrát, Černý má ještě o jeden triumf víc. Letos uspěl přesto, že měl silného konkurenta v Luďku Svobodovi, který dovedl svého jmenovce, překážkáře Petra Svobodu, k bronzové medaili z halového mistrovství Evropy a na světovém šampionátu v Berlíně jako jediného bělocha do finále. Černý měl zase kromě Špotákové k dobru ještě oštěpaře Jakuba Vadlejcha, který třikrát zlomil český juniorský rekord. „My s Luďou zajdeme na pivo, rivalita mezi námi není. Vycházíme velmi dobře. Považoval jsem ho za favorita. Peťan udělal velký výkonnostní posun,“ líčí Černý. „A páté vítězství v anketě? Od Báry je to pěkná myšlenka, musíme se snažit oba. A musí se snažit i Kuba Vadlejch. Ale je to za rok, o tom se mi zatím nezdá. Hlavní je, aby byla atletika úspěšná, aby cinkaly medaile.“ Černý se zásadně nebrání ani přání své nejlepší závodnice a klidně by se na pódium postavil i s kytarou. „Je to ale nebezpečný. Když náhodu vezmu kytaru, tak hned přetrhnu éčko. Aby to někomu nevystřelilo oko. Ale jsem pro každou legraci,“ říká Černý. „Jsem spíš hráč do hospody a ještě mě nesmí být moc slyšet. Musí tam být víc nástrojů a já se schovám. Inklinuju ke country. Sedí mi Bobek. Take Me Home Country Roads, ale v češtině.“ Pro Špotákovou by byl zážitek svého trenéra slyšet z pódia i proto, že kouč si před ní hrát obyčejně netroufne. „S tím jsem skončil před osmi lety, když jsem zjistil, že Bára má na to moc dobrý uši, a že ji tím moc neoslovím, ba naopak,“ líčí Černý. Nejúspěšnější trenéři v anketě Atlet roku 4 vítězství Zdeněk Váňa, Rudolf Černý 3 vítězství Dalibor Kupka |
