Nejlepší basketbalista v Česku: Jágra si dám na zeď

Na Kanadu, kam ho zaválo řízení osudu, nedá Kyle Landry (24) dopustit. Do Kanady utekli jeho prarodiče z Běloruska krátce po druhé světové válce, jeho matka dodnes mluví bělorusky a polsky. I to prý Landrymu pomáhá etablovat se v Evropě. A jde mu to nadmíru dobře: v české Mattoni NBL mu patří první příčky statistik. V tabulce střelců je třetí, v hodnocení užitečnosti dokonce nejlepší.

Běloruské kořeny má i Wayne Gretzky, legenda hokeje, vašeho oblíbeného sportu. Fandil jste mu i vy, když jste z Calgary a on hrál za Edmonton, což je velký rival?
„Když Gretzky přestoupil do Los Angeles, byl jsem ve věku, kdy jsem z toho ještě neměl rozum. (Gretzky odešel do Los Angeles v roce 1988, Landrymu byly dva roky, pozn. red.) Ať hrál za koho chtěl, mám pro něho obdiv. I když si z Edmontonu děláme srandu kdykoliv je to možné.“

Přesto vaším idolem nebyl on, ale Patrick Roy. Proč?
„Protože byl velmi agresivní, věřil si a vyhrával. To jsou vlastnosti, které jsem chtěl taky mít.“

Jinak ale nevypadáte moc podobně.
„Nejsem takový blázen v soukromí, jsem uvolněný. Nemluvím taky s obroučkami jako on mluvil se svými tyčkami. (smích) Jsem docela rozdílná osobnost.“

Jaký jste byl hokejista vy?
„Řekl bych ok. Nastupoval jsem v obraně. Měl jsem štěstí, že mě doma odmala vedli ke sportu, hokej jsem miloval, ale hrál jsem i basketbal a ve třinácti jsem se musel rozhodnout. Maminka hrála basket za juniorskou reprezentaci a mně šel taky lépe než hokej.“

Ani Gretzkyho, ani poslední Stanley Cup v Calgary si nemůžete pamatovat, Flames ho získali v roce 1989...
„To je pravda, ale pamatuji si poslední finále v roce 2004 proti Tampě. Tehdy jsem byl ještě na škole a chodili jsme se s kamarády dívat na každý zápas. Tehdy to bylo velké zklamání, že jsme nevyhráli.“

Zejména když Calgary dalo v šestém zápase vítězný gól, který ale nebyl uznán.
„Pamatuju si to velice dobře. Chabibulin to vytahoval už z branky. Velká škoda. Ale oni měli tehdy hodně silný tým. Chabibulin, St. Louis, Richards a další.“

Co víte o svých běloruských kořenech?
„Slyšel jsem vyprávění o tom, jak prarodiče po druhé světové válce utíkali přes západní Německo do Kanady. Jsem strašně rád, že to udělali. Kanada je skvělá země. Například systém zdravotní péče, je to taky bezpečné místo.“

Ale vy hrajete v Evropě.
„Je to jediná varianta, jak jít dál, pokud nehrajete v NBA. Ten sen pro mě skončil. V Evropě jsou další možnosti, třeba Euroliga by byla skvělá. Chci hrát na co nejvyšší úrovni.“

Byl jste NBA alespoň blízko?
„Dostal jsem se na zkoušku do Toronta Raptors, hned po škole. Bylo to trénování před draftem. Cítil jsem se tam dobře, ale nebyl jsem tím typem hráče, co hledali.“

Pokud se vrátíme k hokeji, k vánocům jste dostal dres Jaromíra Jágra. Bylo to vaše přání?
„Nebylo, neměl jsem o tom dárku tušení. O to větší to bylo překvapení. Jágr je skvělý hráč. Jeho dres je z New York Rangers a je podepsaný.“

Pak jste měl šanci se s ním setkat. Žádal vás o váš dres na výměnu?
„Rád bych mu ho dal, ale neřekl si o něj. (směje se) Krátce jsme spolu mluvili, poděkoval jsem mu a popřál hodně štěstí. Jednou si ho dám pod sklo a pověsím si ho na zeď.“

Vedle dalších dresů?
„Mám ještě dva, Bretta Favreho z Green Bay (legenda amerického fotbalu) a můj dres z kanadské reprezentace. Budu je mít doma v Kanadě vedle sebe.“

Přestože jste se s Kanadou nedostal vloni na MS, prý vám účast v přípravě velmi pomohla.
„Je to tak, protože jsem měl kolem sebe výborné spoluhráče a kouče. Jednou bych si chtěl zahrát nejen na MS, ale i na olympiádě. Díky loňské zkušenosti podávám lepší výkony i za Prostějov. Navíc mi pomáhá, že jsem v týmu druhým rokem.“

Jak žijete v Evropě? Vyhledáváte zámořské jídlo, televizi?
„S jídlem si nedělám starosti, chodím do normálních restaurací. V televizi koukám na ESPN America, to je nejlepší kanál. Dívám se na všechno. Na baseball, hokej, na univerzitní basketbal. Ten je super. Hodně podobný tomu evropskému.“

Taky patříte mezi ty, kteří ho sledují raději než NBA?
„To ne, NBA je pořád jenom jedna. Univerzitní basket je ale velmi atraktivní. Hodně přihrávek, pohybu.“

Hráči v NBA prý často hrají hlavně pro highlighty. Sledujete je?
„No samozřejmě. Blake Griffin, to je něco.“

Kolikrát se zdá, že pivotmani v NBA používají jen smečování a nic víc. Souhlasíte?
„Kdepak. Hodně centrů, pokud jsou tedy dobří, hraje velice variabilně. Třeba Gasol, ten má hodně způsobů zakončení.“

Snažíte se o to stejné?
„Je to nutnost. Musíte si najít dobré místo na palubovce, prostor pro přihrávku. Rád zasmečuju, ale nemám tak dobrý výskok, takže pracuji na pohybu o to víc.“

Kdo je v lize vaším největším soupeřem?
„Určitě je to Petr Benda z Nymburka. Výborný hráč z výborného týmu. On je tím nejdůležitějším hráčem svého týmu, což se ukázalo, když byl zraněný. Proti němu musím být opravdu moc chytrý.“

Je reálné, že byste letos Nymburk v boji o titul mohli porazit?
„Je to realistický cíl. Vyhráli jsme základní část, což znamená opravdu hodně, protože liga je letos lepší než vloni. Ostrava, Pardubice nebo Děčín jsou lepší než vloni. Skupina A1 bude hodně zajímavá. My hrajeme výborně, v evropském poháru jsme nabrali zkušenosti a jsme připraveni je zúročit.“