Trenér Budínský po výhře: Největší zápas mé kariéry

Jak vám to zní? Skalp vicemistrů světa?
„Zní to krásně. Když si uvědomíte, kdo proti vám stojí…z Turků jde respekt, jsou velmi profesionální a basket se u nich stává fenoménem. Ale řekli jsme si, že už s nimi žádné další utkání mít doma nebudeme a kdy můžete hrát proti vicemistrům světa? Hráči si to dostatečně užili, cítili se každou minutou silnější a věřili, že jsme schopní je porazit.“

Navíc se vám podařilo vybouřit i diváky. Jak jste vnímal tu podporu vyprodané haly?
„Dostali jsme se do varu a euforie. Ten zápas nám prostě sedl, nevím, jestli by se dal opakovat. Je však hezké cítit i to ostatní s diváky spojené. Chodíme deset minut do hotelu a vnímáme, že si na nás lidi ukazují. Zaznamenali, že se tu děje něco mimořádného. Zastavují nás a je sympatické, že nám přejí hodně štěstí. Jsem rád, že si i diváci odnesli proti Turecku skvělý zážitek.“

Jednou z ústředních postav byl opět Jiří Welsch, který však naskočil až během zápasu. Jak vzniklo toto rozhodnutí?
„Popravdě jsem o tom přemýšlel dlouho. Neustále jsme diskutovali s kolegy z realizačního týmu a Jirkou. Na něm jsem viděl, že odhodlání v hlavě bylo veliké, na druhou stranu ten jeho zdravotní stav není pořád stoprocentní. Nakonec jsem se rozhodl dát atletickou a mladistvou sestavu, která byla schopná ten zápas rozehrát, a Jirka nastupoval z druhého sledu. Minutáž byla adekvátní.“

Navíc se chytli i jiní hráči, třeba rozehrávač Jakub Kudláček. A ač Tomáš Satoranský byl nejlepším střelcem, odehrál díky tomu jen 24 minut.
„Proti takovým týmům jako je Turecko není možné, aby to odtáhli jen klíčoví hráči. Jsem rád, že Jakub Kudláček předvedl vynikající výkon a to byl faktor, proč si mohl Saty odpočinout. Toto nás hrozně zvedlo.“

Takže když se to shrne: Porazit vicemistry světa, není to třeba jeden z vašich nejlepších momentů kariéry?
(směje se) „No, asi jo. Upřímně jsem nad tím takto nepřemýšlel, ale když si to uvědomím, tak rozhodně ano.“