Proti Turecku střelecky zářil, se šestnácti body se stal tahounem českých basketbalistů. Jenže přesto se na konci zlobil. Tříbodový zásek, kterým Ali Muhammed v posledních setinách zvrátil přátelský duel proti Turecku v jejich neprospěch 66:67, bral Jaromír Bohačík na sebe. „Mrzí mě to,“ kál se.
Jak tedy tento zápas hodnotit?
„Přišla spousta lidí, takže prohrát střelou v poslední vteřině, to mrzí. Mě to navíc mrzí dvojnásob, protože to bylo po mé chybě. Takový hráč jako je on by vůbec neměl dostat balon. Takže rozhodně chyba.“
Čekali jste, že ta volba poslední střely za stavu 66:64 ve váš prospěch půjde na něj?
„V té sestavě, co byli na hřišti, se to dalo čekat. Já tam bohužel zazmatkoval a dovolil mu dostat balon. I když to byla těžká střela, tak se nesmí stát, aby se k ní dostal.“
Na druhou stranu i tak to bylo dost nečekané, že ji trefil. Hodně jste se mu to snažili znepříjemnit.
„Ano, nebylo to nic lehkého, ale znovu opakuji: vůbec se neměl dostat k balonu.“
V přípravných duelech zatím máte na kontě jen jedno vítězství ze sedmi zápasů. Cítíte, že se aspoň více sehráváte?
„Je to pořád příprava. Předvedli jsme teď dobrý výkon a mám z toho pocit, že se neustále zlepšujeme. Zvláště když hrajeme pořád s těžšími a těžšími soupeři. Takže hodnocení je pozitivní.“
Jak se vám spolupracuje i s Tomášem Satoranským, jemuž při rozehrávce asi nejvíc pomáháte?
„S ním se hraje úžasně, protože je to skvělý hráč. Člověk ale musí přemýšlet i nad tím, aby se jen nestal takovým podavačem míčů. Abychom nebyli pasivní a nenechávali to jen na něm. Soupeř po něm šlape celý zápas a je třeba mu trochu pomoc. Na tom ještě musíme zapracovat.“
Naopak bez Jana Veselého a Ondřeje Balvína jste nucení hrát v menší sestavě. Jak si tohle třeba sedá?
„Zvykáme si na to. Nejsme moc vysocí, ale chceme být rychlí. To jsme chvílemi převáděli, ale ještě se nám to nedaří držet celý zápas.“
