Tým odvedl maximum, tvrdil Ježdík po sestupu

Je ale reálné, aby Welsch, Bartoň a spol. jezdili na zápasy proti soupeřům kalibru Rakouska? „To je otázka. Jisté to není,“ připouští kouč.

Jaký bude mít podle vás pro český basketbal sestup do divize B?
„Bude to negativum, to je jednoznačné. Nebudeme smět bojovat o ty nejvyšší mety. Já si myslím, že by se to mělo uchopit z hlediska jednoznačných cílů na určitou dobu. Ty by se měly vyslovit a říct, jak se za nimi půjde. Už pro generaci kolem ročníku 1980 jsem navrhoval a platí to i pro tu současnou, že by mělo být cílem pořádat mistrovství Evropy v době, kdy těmto klukům bude 28 až 30 let.“

A krátkodobý cíl, z dnešního hlediska aktuálnější?
„Vytvořit normy tak, aby se hráči ze zahraničí vraceli na léto do reprezentace.
Diskutovat s nimi, diskutovat s kluby.“

Na neúčast opor doplatil váš tým dost fatálně. Věříte, že na divizi B se hvězdy začnou sjíždět?
„Já bych ani nespecifikoval, jestli je to áčko nebo béčko. Ono je to o nastavení norem, kdo vůbec bude chtít reprezentovat. Béčko na to nebude mít vliv.“

A věříte tedy?
„Jisté to samozřejmě není, ale to není nikdy. Je to jejich svobodná volba.“

Mimo omluvenky, co rozhodlo o sestupu?
„Určitě musíme vzít v potaz celý dvouletý cyklus i s loňskou kvalifikací na ME. Kdybychom se chtěli pustit do širších rozborů, tak bychom museli začít přemýšlet o systému výchovy mladých hráčů a trenérů, ale to si nejsem jistý, jestli na to máme čas a prostor.“

Podívejme se, prosím, hlavně na hřiště a na letošní léto.
„Je to velmi podobné jako v loňském roce. Do popředí vyvstává význam prvního zápasu, který jsme prohráli, navíc v kontextu toho, jak byl rozehraný (Češi vedli letos v Estonsku o 17 bodů, ale prohráli, což je stálo záchranu - pozn. red.). Celkově jsou to zápasy venku, podle mého.“

Padá to na vrub nízkého věku hráčů?
„Já bych to nechtěl na věk úplně svádět. Samozřejmě to k tomu směřuje... Tenhle tým je odolnější než ty před ním, ale pokud chceme přemýšlet o jakémkoliv úspěchu, musí se domácí síla potvrzovat i venku, musí tam být vyrovnanost. Házet to ale jen na nezkušenost mi připadá jako zjednodušení.“

Měl váš tým na záchranu, nebo byl bez lídrů odsouzen k propadu?
„Velice dobrá otázka, myslím si... Já bych odpověď nejraději obešel, a to tím způsobem, že tento tým udělal maximum toho, co bylo v jeho silách. Hráči se nemají za co stydět. Láďa Sokolovský jim to řekl taky. Kluci, vy se nemáte za co stydět. Dejte hlavy nahoru. Oni byli ochotni přijít a věnovat čas národnímu mužstvu.“

Takže by bylo by překvapení, kdyby se zachránili?
„To bych neřekl. Vždycky jdete do souboje s tím, že ho chcete vyhrát, a věříte tomu, že to zvládnete. Nepřemýšlíte o tom, že to nevyjde. To k tomu nepatří, to už se odsuzujete k zániku.“

Pokud ale hráči odvedli svůj strop a to je sestupová příčka, jak to tedy je?
„Vždycky můžete přemýšlet o situacích, které se daly řešit jinak. Já jako trenér, oni jako hráči. Ale jestliže hráč mine dvojtakt, když jde sám na koš, není to chyba systému. Bylo šest zápasů, střel máte třeba pět set. Jsou to konkrétní situace.“

Co nejvíc bylo špatně?
„Přemýšlel jsem o tom. Kdo udělal chybu? Proč se to stalo? Chtěl jsem si diagnostikovat příčiny. A dospěl jsem k tomu, že to byl souběh příčin. To není výmluva. Co třeba zranění Bartoně? Nebo že Welsch nemá podepsanou smlouvu. Takových hráčů je na jeho místě deset v Evropě. Ale on nemá smlouvu a nehraje. Na jeho pozici jde Kotas a zraní se. Dobře, vyřeší se to Slezákem a ten se zraní taky. A na této pozici přichází v potaz pátý až šestý hráč, o kterém jsme přemýšleli. Nejdůležitější osobou se tak stane devatenáctiletý Jelínek. Což je skvělé pro něj i pro český basket. Ale je to hráč, který by měl český basket zachraňovat? Já myslím, že ne.“

Viníte některého ze zkušených hráčů, že vám nepomohl?
„Vůbec. Jsem dalek takových soudů. Beru to tak, že nabídku dostali, a my jsme se snažili udělat maximum, abychom vybrané hráče pro tým získali. Země jako my jsou závislé na tom, aby se sešly kompletní.“