Dvakrát vyhrál Tour de France, vládl na největších klasikách jako Kolem Flander, Lutych-Bastogne-Lutych, nedávno všechny zničil osmdesátikilometrovým sólem na Strade Bianche. A teď Tadej Pogačar zcela dominoval na týdenním etapovém závodě v Katalánsku. Kde ale brát motivaci pro další roky, když jste nejlepší už tak brzy? Pětadvacetiletý Slovinec se vyhoření nebojí. „Chci si odškrtnout všechny,“ prohlásil, a nemluvil přitom o trojkoruně Giro, Tour, Vuelta. O čem tedy?
Tyto věty zaznívají čím dál častěji. „Chtěl jsem tento závod vyhrát, ale když je tady on…“ Nebo: „Ve chvíli, kdy za to vezme on, už se tam neudržím.“ Případně dobrá hláška poražených: „Byl jsem první z lidí.“
Řeč není o Lordu Voldemortovi nebo jiném černokněžníkovi, ale současném cyklistickém úkazu jménem Tadej Pogačar. V této sezoně nastoupil do tří závodů. Na Strade Bianche zaskočil soupeře nástupem už 80 kilometrů před cílem a pak si naprosto neohroženě dojel pro premiérové vítězství v toskánské klasice.
Na Primaveře, tedy prvním monumentu sezony (jedné z pětice nejvýznamnějších klasik) Milán-San Remo ve sprintu nestačil na rychlíky Jaspera Philipsena a Michaela Matthewse a dojel jako třetí. A teď na týdenním etapovém podniku Kolem Katalánska? Tam si ze soupeřů udělal v podstatě jen komparz. Ze sedmi etap vyhrál čtyři, v té první, kde se zřejmě potřeboval rozjet po rychlém přesunu z Itálie do Španělska, byl druhý. No a zbylé dvě byly pro sprintery.
Je vidět, že závodění a hlavně vítězství ho stále baví a užívá si je. Jenže i on potřebuje motivaci v podobě větších cílů. Vyhrát nejslavnější závod planety Tour de France? Splněno už dvakrát. Ovládnout během jednoho roku všechny tři Grand Tours, tedy Giro d´Italia, Tour de France a Vueltu a España? To se nepovedlo ani Kanibalovi Eddymu Merckxovi a v dnešní době se to zdá jako nemožné. Ale kdo ví, třeba se o to Slovinec pokusí.
Teď však prozradil něco jiného ze svého listu přání. Jeho kariérním cílem je ovládnout všechny velké týdenní etapové podniky. Těch je celkem sedm.
„Jasně, chci si je odškrtnout všechny, ale zabere to delší čas. Protože kalendář je neúprosný,“ naznačil jeden z nejlepších cyklistů současnosti a už také historie, že nemá v plánu zvládnout tento náročný úkol během jednoho roku, což by ani nebylo možné. „Pojďme krok za krokem.“
Nyní už je ale skoro v polovině cesty. Na svém kontě má zapsaný celkový triumf na Paříž-Nice, Tirreno-Adriatico, teď přidal Kolem Katalánska.
Zbývají tak ještě:
Kolem Baskicka (letos 1.-6. dubna) – startuje krátce po Katalánsku a Pogačar potřebuje po kombinaci Milán-San Remo a Kolem Katalánska také odpočinek.
Kolem Romandie (23.-28. dubna) – ani to letos v programu Pogačar před Girem není.
Critérium du Dauphiné (letos 2.-9. června)
Kolem Švýcarska (9.-16. červan) – u těchto dvou etapáků nastává termínová kolize a oba se v jeden rok tím pádem stihnout nedají. Navíc jsou vždy brány hlavně jako příprava na Tour de France a závodníci si vybírají jeden z nich. A Pogačar ke všemu v posledních letech volil domácí podnik Kolem Slovinska, který je ve stejné době.
I podle prozatím zveřejněného Pogačarova programu se zdá, že letos už se ani žádný z těchto etapáků přidat nepokusí. Momentálně tam totiž najdete Lutych-Bastogne-Lutych (21. dubna), Giro d´Italia (4.-26. května), Tour de France (29. června – 21. července) a pak až v září kanadské jednorázovky. K tomu by si měl přidat ještě olympijské hry a mistrovství světa.
V této sezoně totiž jeho cílům dominuje jiný, ještě víc prestižní: double Giro – Tour.
Související články
