Sport ve stylu X-Men

V souvislosti s mnoha úžasnými výkony skloňuje svět kromě oslavných ód i výraz genový doping.

Nebezpečná móda se nejspíš stane častým tématem příští generace.
Na letošní olympiádě v Pekingu padlo ve 302 disciplínách 132 olympijských rekordů. Byly to Hry bez hranic.

Mezinárodní antidopingová agentura (WADA) se v souvislosti s nadlidskými výkony rozhodla, že většinu ze 4620 odebraných vzorků pro jistotu uchová po dobu osmi let kvůli možnosti zpětného testování.

Do této chvíle bylo pozitivních pouze šest sportovců. Doposud se však nebral v potaz vliv případného genového dopingu. Ten má od „klasického“ výhodu v tom, že se do těla neaplikuje zakázaný povzbuzující prostředek, ale organismu se místo toho rovnou dodá příslušná dědičná informace ve formě viru. Ten infikuje buňky, částečně pozmění strukturu DNA a zvýší produkci dané látky. Přímo tak může ovlivňovat sílu, rychlost, vytrvalost i pohybovou koordinaci.

Vylepšování genů funguje na jiném principu než například umělé zvyšování hladiny hormonu erythropoietinu (EPO), který je u podvodníků populární. Fígl dopingové transakce spočívá v tom, že si tělo zakázanou látku vytvoří samo.

„Je to propracovaný systém, který je vyvíjen už od počátku devadesátých let,“ řekl deníku Sport bývalý dráhový cyklista, který si přál zůstat v anonymitě. „Farmaceutické firmy stále vyvíjí nové věci a to ocení nejvíce vrcholoví sportovci, protože se bez těch produktů dnes neobejdou. Navíc je to finančně srovnatelné se současnými nepovolenými prostředky a má to větší potenciál.

Spolupracují na tom týmy odborníků, někde to nepřímo podporuje i stát. Dá se předpokládat, že této možnosti využívá část současné sportovní špičky.“

Metody, jak genový doping odhalit, jsou zatím v počátcích. „Ale pašovaná DNA není stoprocentně identická s lidskou. Za pár let to půjde určitě prokázat,“ tvrdí Perikles Simon, šéf laboratoře molekulární biologie sportovní medicíny v německém Tübingenu.

Proto je možné, že zpětné testy, které má WADA v plánu, za pár let změní image současných velikánů typu plavce Michaela Phelpse, cyklisty Alberta Contadora nebo sprintera Usaina Bolta. Současné ikony jsou s dopingem denně konfrontovány. Značná část jejich rozpočtu směřuje na lékařské zabezpečení a kvalitní zázemí. Bez něj by nebyly fenomenální. S genovým dopingem hrozí podobná situace jako za dob studené války, jež pronikla i do sportu.

Tehdy byla zejména u národních svazů SSSR a NDR oblíbená metoda falšování sex-testů. Například basketbalové reprezentantky měly vnější ženské pohlavní znaky, ale ve skutečnosti šlo o hermafrodity, což dokazoval jejich mužský pohlavní chromozom Y. Mnozí pak odkazovali na důsledek státem řízeném dopingu.

Co může nyní obnášet případné šlechtění super sportovců? „Novou dimenzi dopingu, která s sebou nese stejně jako ten současný velká zdravotní rizika,“ myslí si Jan Chlumský, šéf české antidopingové exekutivy. Kromě kolapsu organismu by nebyly vyloučeny ani vnější mutace.

Hrozbě čelí zejména příští generace, hotoví sportovci totiž podle všeho nemohou ovlivnit strukturu své DNA. „Na západě, kde se tyto metody vyvíjejí, z toho ale sportovci strach nemají. Do výzkumu se dávají velké peníze, jsou pod permanentním dohledem. Sami si často myslí, že jsou zdravější než normální populace,“ dodává bývalý dráhař se zkušenostmi z německých velodromů.