Přelomová éra zřejmě začala. Žokejka Martina Havelková se letos stala druhou ženou během tří let, která vyhrála rovinový šampionát jezdců. „Dřív bylo nemyslitelné, že by žena vyhrála celkový šampionát proti klukům. Jsem zvědavá, jak to bude dál,“ říká Havelková.
Ve Velké pardubické startovala Lenka Neprašová. Rovinový šampionát má druhou ženskou vítězku. Na předloňský triumf Jitky Andrésové navázala letos Martina Havelková, zároveň úspěšná chuchelská trenérka.
„Ve stáji holky chystaly šampáňo a bouchly ho s mým příchodem, byla jsem z toho celá mokrá,“ směje se Havelková.
V šampionátu bojovala s Adamem Florianem a v závěru hlavně s Petrem Foretem, který v poslední den sezony vyhrál hned třikrát. Havelkové naopak vítězství přestala přibývat, ale nakonec jí triumf v Ceně Nagano Golda s klisnou Garmonou zajistil celkové vítězství. Dosáhla ho s významnou pomocí koní z vlastní stáje.
„Spíš z trenérského pohledu jsem ráda, že se jim dařilo. Pomohlo mi to hodně, jsem ráda, že to našemu týmu utíkalo a byla to fajn sezona,“ říká Havelková.
Byla to taky další sezona, která potvrdila nástup žen v sedlech rovinových koní. Za Foretem skončila třetí Sabina Mokrošová, pátá byla Petra Zedková a do jedenácté příčky se vešly další dvě jezdkyně.
Ženy do toho budou víc promlouvat
„Šatny holek jsou teď plné. Je to srovnatelné se šatnami kluků. Na holkách to hodně je, dostihy začínají jezdit šikovné. Myslím, že ženy do toho budou víc promlouvat,“ říká Havelková. „Holek se zastávám hodně, ale na druhou stranu kluk je kluk. Doufám, že kluci úplně neskončí. Když vidím prváky přicházející do dostihové školy, kluk je jeden nebo dva. Je to pekelné. Chtělo by to se zamyslet a víc to řešit.“
Populace stále roste a pro novou generaci chlapců je obtížné zvládat váhové požadavky rovinových dostihů. Jednou z mála výjimek je talentovaný slovenský mladík Tomáš Roman, který letos v Česku vyhrál tři dostihy.
„Děti jsou všeobecně větší. Žokejských postav, jakou má Tomáš Roman, je strašně málo. Škoda, takoví kluci patří na koně,“ říká Havelková.
Budoucí problémy naznačuje i situace v Pony lize, v níž se na ponících učí závodit malé děti. Z přibližně čtyřiceti dětí je chlapců jen deset procent.
„Je pravda, že do školy se hlásí víc děvčat než chlapců. Možnosti, které má Jockey Club, jsou velmi omezené,“ říká Ladislav Nagy, prezident Českého svazu chovatelů a člen Rady Jockey Clubu. „Jockey Club může dělat věci, které souvisí s růstem dotací. Ty zajistí přežití drobných majitelů, díky tomu se podaří udržet základnu, která je nadějí, že se k dostihovému sportu dostanou mladí lidé, a pokud budou mít fyzické parametry, rozhodnou se spojit budoucnost s dostihovým sportem.“
Zatím to ale vypadá, že se budou spíš otevírat možnosti pro ženy. Devětatřicetiletá Havelková má kromě kvalitních koní vlastní stáje k dobru i spoustu zkušeností. Mezi ně patří i působení dvou velkých postav českých dostihů – Františka Holčáka a Josefa Váni.
„Člověk u těch trenérů pozná, že to je o těžké práci. Když to chcete dělat, musíte to dělat naplno. Za tyhle roky u pana Holčáka i u pana Váni jsem ráda,“ říká Havelková.
Ze sedla zatím odcházet nehodlá.
„Když jsem vylezla ze školy, asi jsem neplánovala, že budu v devětatřiceti jezdit. Chtěla jsem jezdit dostihy, chtěla jsem být žokejem. Musíme to brát den po dni, jak to jde. V dostizích nejde moc neplánovat,“ říká Havelková. „Váha je u mě pořád fajn, nic mě na koni nebolí, takže jezdím. Pořád to jde, uvidíme, jak to půjde dál.“
