Chceme do Final Four, říká futsalová hvězda Chrudimi Rešetár
Posedmé v řadě, podeváté celkem. Futsalisté Chrudimi jsou zase mistři republiky. Ve finále letošního ročníku s nimi brněnské Tango lehlo jasně 0:3 na zápasy a nadvláda ERA-PACKu dál pokračuje. Navíc Brazilec Dentihno byl s 50 góly největší kanonýr ligy a Lukáš Rešetár zase nejlepší hráč finálové série. Už podruhé v řadě.
Když bral ve čtvrtek v půl sedmé do ruky telefon, už byl v klidu doma s rodinou. Po dlouhé noci plné zlatých bublinek šampaňského musí nastřádat síly na pokračující fotbalovou sezonu. Lukáš Rešetár má za sebou skvělou futsalový ročník – bere s Chrudimí pátý titul, v lednu ho vyhlásili nejlepším hráčem roku. Ještě ale musí dohrát s Pardubicemi druholigovou fotbalovou sezonu.
Takže z oslav vás už tedy nevytrhávám?
„Nějaké oslavy proběhly a možná ještě budou probíhat. Já akorát odpočívám, nabírám sílu, protože s Pardubicemi nás čeká ještě čtrnáct dní. Ještě potřebuji nějakou energii.“
Neříkejte, že svůj pátý titul takhle odbudete.
„Možná si o víkendu ještě půjdeme sednout. Vidíte, ani nemám zprávy, jak kluci, kteří pokračovali až do odpoledních hodin, dopadli. Nevím, jak to probíhá.“
Každopádně noc byla dlouhá.
„No, bylo to hezký… Jak bylo bezprostředně po tom posledním vítězném zápase, bylo to moc pěkný. A dlouhý…“
Chrudim bere sedmý titul v řadě. Je těžké hledat pořád motivaci?
„Víme, jak silný tým máme. Před každou sezonou si řekneme, že chceme obhájit a taky se dostat do FIFA Futsal Cupu. Tam se nám nedaří udělat větší úspěch. Tam je teprve ta motivace, chtěli bychom jít do Final Four. Liga je pro nás o pár zápasech. Základní část je o tom, kolik nastřílíme branek, jestli nám sebere někdo jeden dva body. Upřímně, nám tohle nic nedá. I když Tango bylo ve finále dobrým soupeřem.“
Před začátkem finále se rozebírala účast vašeho brazilského trenéra a spoluhráče Cacaua. Věděli jste, že po vítězství s kazachstánským Kairatem ve Final Four stihne váš závěr sezony?
„Když odcházel, bylo řečeno, že potom, co dokončí práci v Kazachstánu, vrátí se. Vycházelo to termínově akorát na finále. Po semifinále jsme se ptali, jak to s ním vypadá, bylo nám řečeno, že přiletí, že dohodu dodrží a my pak jen čekali.“
Přiletěl a dokonce si v prvním zápase proti Tangu i na chvilku zahrál.
„Dorazil ve čtvrtek den před zápasem, už měl v ruce materiály k soupeři. Něco jsme z toho načerpali. Byl unavený z přeletu, proto naskočil jen na chvilku, aby se zahřál.“
Prý dnes letí zase pryč. Je to pravda?
„Na pozápasové oslavě byl, ale všichni Brazilci pak rychle chvátají domů. Jsou tu celý rok. I minulý roky s námi absolvovali jen tu první oslavu a pak už na druhý den měli nachystané letenky.
Jaký je vůbec pocit, že někteří vaši spoluhráči si užívají skvělý konec sezony a vy ještě musíte doklepat druhou ligu v Pardubicích?
„Zápřah je to velký, ale dá se to. S trenérem v Pardubicích vycházím dobře už nějaký rok, i vedení všechno chápe. Nestíhám všechny tréninky fotbalu, na zápasy nejsem vždy tak připravený, abych mohl odevzdat maximum. Ale skloubit se to dá. Když bylo finále, soustředil jsem se jen na futsal a fotbal jsem čtrnáct dní neviděl, teď se to obrátí.“
Je zvláštní, že hrajete fotbal v Pardubicích a futsal v Chrudimi. Vnímáte tu rivalitu mezi oběma městy?
„Ani ne, já odsud nejsem, tak to tak neberu. Ani kluci si mě nedobírají. Hrál jsem v Chrudimi i fotbal, tak jsem měl pak při derby v dresu Pardubic víc motivace. V Pardubicích jsem každý den, vozím tam malýho na fotbal. Cítím se být trochu součástí obou měst.“
