Lvi žerou první! Jedna z proslulých hlášek Karlose Vémoly. Jedno veliké prvenství pětatřicetiletému válečníkovi už nikdo nevezme, jako vůbec první Čech se probojoval do nejslavnější ligy bojových sportů. A byl to veliký zážitek. „Přišel a řekl: ‚Ku*va, ču**ci, do pr**le, vím, že ode mě to bude znít divně, ale nenadávejte sprostě v televizi. Do pí**, to se nesmí!‘“ vzpomíná nejslavnější český bojovník na slova šéfa UFC.

Souboj s Jonem Madsenem byl vaším prvním zápasem v UFC, co to pro vás tehdy znamenalo?
„Já jsem byl tehdy mladej, naivní a blbej. A potom, co jsem měl devět vítězství v řadě v prvním kole, nebral jsem to ani tak, jako to berou kluci dneska. Říkal jsem si: No, to je taky dost. (směje se) Bral jsem to jako samozřejmost. Už je ku*va na čase! Takhle jsem to skutečně vnímal, byl jsem opravdu naivní.“

Už je to deset let, od té doby zatím žádný Čech nezápasil v UFC tolikrát jako vy (6x) a Lucie Pudilová (7x). Co na to říkáte?
„Trochu mě to překvapuje. Lidi sice říkají, že Vémola patří do starého železa, ale za celou tu dobu mě v tomto směru nikdo z českých bojovníků nepřekonal. A navíc jedině Lucie Pudilová a Mach Muradov nasbírali dvě vítězství, ale já měl dvě výhry ukončením. To se zatím nikomu nepodařilo. Věřím, že to dokáže David Dvořák a Jirka Procházka, ale trvalo to dlouhých deset let. To je dlouhá doba.“

A čím si to vysvětlujete?
„Asi jsem byl fakt v tom sportu oproti klukům tady napřed, sice mě dohání, ale je to deset let a zatím mě vlastně nikdo nepřekonal. Lidi zase budou tvrdit, že je to ode mě namistrovaný, ale to není žádné moje tvrzení, to je fakt. Zatím mám jako Čech nejvíc ukončení v UFC. Nicméně doufám, že mě kluci brzo překonají.“

Jaká to byla změna přejít z Anglie do americké UFC, nejslavnější organizace světa?
„Strašná. Najednou jsem pochopil, co jsou profíci. V Anglii jsem byl taky napřed oproti těžkým vahám. Hlídal jsem tehdy ještě na dveřích a každého, proti komu jsem nastoupil, jsem porazil během pár minut nebo vteřin. Vůbec jsem si v tu dobu vlastně neuvědomoval, o čem ten sport vlastně je. Přišel jsem tam hodně nepřipravený. MMA bylo tehdy v Americe hodně napřed. Opravdu jsem se nestačil divit.“

První zápas Karlose Vémoly v UFC. Galavečer UFC 116, místo konání: MGM Grand Garden Arena, Las Vegas, datum: 3. července 2010, soupeř: Američan Jon Madsen

• 
• 
• 
• 
• 52 zobrazit galerii

Jaké největší překvapení na vás v UFC čekalo? Co na vás nejvíc zapůsobilo?
„Nejvíc na mě udělalo dojem, jak to Američani žrali. To tak nežrali ani Angličané, natož v Česku. V Čechách mě v té době skoro nikdo neznal. Ale když jsem šel v Americe po ulici, tak na mě kdekdo volal ‚Hej, chlape, ty zápasíš na té kartě s Brockem Lesnarem (aktér hlavního zápasu). Každý mě poznával, když jsem se procházel po Las Vegas, chtělo se se mnou plno lidí vyfotit. Byla to pro mě první zkušenost se slávou. Neuvěřitelný. Najednou mě všichni znali, protože to měli nastudované. Jak hlavní kartu, tak předkartu a první zápasy. Tehdy kvůli tomu bylo narvané Las Vegas, na ten turnaj se těšilo hrozně moc lidí. Hlavní duel Brock Lesnar vs. Shane Carvin strhl opravdu velikou pozornost. Narváno, vyprodáno. Byl to pro mě neuvěřitelný zážitek. I to, jak se chovali.“

Povídejte.
„Všude mě pouštěli. ‚Hej chlape, ty jsi z UFC!‘ Po zápase, který jsem prohrál, jsem šel na večírek pro VIP. Každý zápasník tam měl svůj box, kde byla lahev vodky, šampaňského a podobně. Lidi se za mnou do toho boxu valili, že jsem zápasník UFC. A najednou vidím, jak se k nám řítí čtyři vyhazovači, každý z nich měl dva metry dvacet, sto osmdesát kilo. (usmívá se) Říkal jsem si, že mi jdou asi vynadat, že jsem tam pustil nějaké lidi. A oni se jen zeptali, jestli tam jsou ty lidi se mnou. Byli to lidi, kteří mi gratulovali k výkonu, tak jsem nemohl říct, že ne. Řekl jsem, že jo, a oni hned: V pohodě, jen se ptáme, abychom vám poslali víc alkoholu.“

Vážně?
„Přinesli tehdy ještě asi deset lahví. Já tehdy ale neměl ještě žádné peníze, tak jsem se ptal manažera, kdo to zaplatí. A oni hned: ‚Ne, to je na podnik, vy jste z UFC.‘ Neuvěřitelný! Už ten večer jsem si říkal, že začnu pořádně makat a dřít, že mi to za to stojí a je to místo, kde chci být. Taky mě překvapilo, že nás všechny brali stejně. Všichni jsme měli stejné tejpy (bandáže), stejné šatny, stejné rozhodčí. Dana White (šéf UFC) tam přišel za námi všemi, mluvil ke všem stejně. Bylo jedno, jestli jste Karlos Vémola, který je tam poprvé, nebo Brock Lesnar. Na každého si našel čas a ke každému fighterovi se choval stejně. A to mě taky hodně překvapilo.“

A jaký na vás udělal prezident UFC dojem?
„Zapůsobil na mě skvěle, umí motivovat. Je i vtipný. Přišel a řekl: ‚Ku*va, ču**ci, do pr**le, vím, že ode mě to bude znít divně, ale nenadávejte sprostě v televizi. Do pí**, to se nesmí!‘ Sám nadává pořád, ale nás nabádal, abychom jsme se tomu vyhnuli. Je to opravdu fajn chlap. A díky němu je UFC tam, kde je.“

Ale se zápasem s Madsenem asi spokojený nejste.
„Určitě ne. Přišel jsem tam jako wrestler, ale on byl tehdy lepší a já neměl, čím bych ho porazil. Postoj jsem tehdy neměl vůbec, nebyl jsem schopný ho hodit, protože to byl opravdu dobrý wrestler a těžší než já. Přišel jsem tam fakt těžce nepřipravený. To, že jsem předtím všechny snadno házel a umlátil je, to jsem tam nebyl schopen udělat. V druhém zápase jsem dostal zkušeného strikera Setha Petruzelliho, tak to bylo naopak, toho jsem naházel a umlátil. Taky jsem za to dostal bonus večera.“

To je tedy zápas, na který vzpomínáte nejradši?
„Určitě.“

A na který vzpomínáte nejmíň rád?
„Na můj třetí souboj, s Ronnym Markesem. Vypadalo to dokonce chvíli, že s ním budu mít odvetu na Oktagonu. To je opravdu fight, který mě v životě mrzí nejvíc. Tam jsem vůbec nebyl hlavou. A nejenom, že jsem ho nenaházel, ale ještě jsem se nechal naházet. Úplně nesmyslně. To byl asi můj nejhorší zápas v životě. Souboj, který jsem nejvíc zkazil.“

Už 11. července bude mít první zápas v UFC Jiří Procházka, nastoupí proti Švýcarovi Volkanu Oezdemirovi. Jak tipujete  Procházkovy šance?
„Co jsem se bavil se svým trenérem z Londýna, který má veliký přehled, tak by Jirka měl vyhrát, pokud bude držet pohyb. Protože Volkan je proti němu hrozně pomalý. Je sice tvrdý, jenže z toho těží nejvíc až ke konci zápasu. A myslím, že do té doby ho může Jirka prostě rozmlátit, trefit kolenem… Byl by to pro něj skvělý skalp a myslím, že je to opravdu souboj, který může vyhrát.“

Někteří fanoušci mezi vámi rádi hledají nějakou nevraživost. Jaká je v tomto směru skutečnost?
„Žádná nevraživost mezi námi není. O mně se začalo říkat, že jsem nejznámější nebo nejslavnější český zápasník. Asi jsem pro popularizaci MMA udělal opravdu nejvíc. A Jiří je momentálně výkonnostně a podle statistik nejlepší. Má víc výher v řadě, má největší skalpy a teď zápasí v nejlepší lize, takže on je skutečně v současnosti největší český frajer.“

Dlouhou dobu jste měl jako hlavní sen se do UFC vrátit. Lidé vám to ale občas měli tendence nevěřit. Myslel jste to však vážně, že?
„Rozhodně, člověk musí mít cíl… A naděje umírá poslední, možná mám před sebou ještě deset let, nekončím. Je to jenom o tom vyhrávat a dělat dobré zápasy. Zlomový bude to, abych dostal do odvety Attilu Végha a porazil ho. Pak můžu říct: Dobře, klopýtl jsem s Attilou, ale potom jsem ho porazil. To by mělo velikou váhu. A není po všem, dokud není konec. Ale s další prohrou by to byl definitivní konec, to si však nemůžu dovolit.“

UFC

1. července 2020 • 08:42

Procházka letí na UFC ostrov. Vyladil účes i angličtinu, koho vítal se zbraní?

Blesk sport

28. června 2020 • 19:59

Terminátor v bazénu! Vémola slavil narozeniny, popřál mu i Krampol