Ferrari vsadilo od sezóny 2014 na dvě jezdecké osobnosti, z nichž ani jedna není ochotna hrát druhé housle. Jak velká je hrozba „občanské války“ v týmu, který léta podřizuje svou vnitřní kulturu kultu týmové jedničky?
Tým Ferrari jde v boji o mistrovský titul se Sebastianem Vettelem do plného rizika. Spojení Kimiho Räikkönena s Fernandem Alonsem od roku 2014 představuje uvnitř týmu, který léta podřizuje svou firemní kulturu kultu týmové jedničky, třaskavinu té nejvyšší výbušnosti.
Cíl je zřejmý. Kimi Räikkönen a Fernando Alonso jako jedni z nejlepších současných jezdců formule 1 mají za úkol společně sesadit Sebastiana Vettela z trůnu. Na tom není nic neobvyklého. Týmu na úrovni a s historií, jakou představuje stáj z Maranella, vlastně ani nic jiného nezbývá.
Jenže po léta to u Ferrari fungovalo tak, že tým formule 1 byl vybudován kolem jediného muže a jemu na míru. Tento úspěšný model byl nastolen s příchodem Michaela Schumachera a zajistil italské značce počátkem tisíciletí obrovskou převahu nad konkurencí. Výsledkem bylo pět titulů německé jezdecké legendy v řadě (2000-2004) a šest vítězství v poháru konstruktérů (1999-2004).
Po dvouletém intermezzu (2005 a 2006), kdy se vlády nad formulí 1 ujal Fernando Alonso s týmem Renault, se Ferrari v roce 2007 vrátilo na jezdecký vrchol díky Kimimu Räikkönenovi a dvakrát si k tomu připsalo vítězství mezi konstruktéry (2007 a 2008). Vždy ale za ctění neoficiálního postu týmové jedničky jednoho z dvojice smluvních jezdců a tak to pokračovalo i po příchodu Fernanda Alonsa ke Scuderii na konci sezóny 2009.
Dalo by se dokonce říct, že postavení Španěla bylo v týmu silnější než v případě Kimiho Räikkönena v předchozích třech letech. Kouzlo dříve efektivního systému však náhle přestalo fungovat a tým Ferrari se dostal do stínu rakousko-britské stáje Red Bull Racing.
Logicky se tedy muselo něco stát. K týmu se za několik měsíců vrátí Kimi Räikkönen. Situace však bude jiná. Ani on, ani stávající hvězda Fernando Alonso zřejmě nedostane šanci považovat se za lídra týmu, tomu jasně odpovídá rozhodnutí vedení Ferrari postavit sestavu na dvou jezdcích, kteří doposud vždy vnímali svou pozici jako jedinečnou a výjimečnou vůči svému týmovému kolegovi.
Přestože Ferrari odůvodňuje vytvoření jezdecké dvojice ze silných individualit snahou porazit Sebastiana Vettela, ve skutečnosti přivedlo dalšího rivala v boji o titul přímo do vlastního domu. Dá se tedy očekávat tvrdý a někdy i hořký boj o statut týmové jedničky tak, jak jsme to již v minulosti zažili například v případě Alaina Prosta a Ayrtona Senny u McLarenu, Alaina Prosta a Nigela Mansella u Ferrari nebo Nigela Mansella a Nelsona Piqueta u Williamsu.
Nemusíme ani chodit tak daleko do historie. V roce 2007 se v týmu McLaren potkali Fernando Alonso a nováček Lewis Hamilton a přestože oba měli před závěrečným závodem šampionátu nejblíže k titulu, z jejich bratrovražedného boje nakonec nejvíce vytěžil právě Kimi Räikkönen, který se v barvách Ferrari tehdy stal poprvé mistrem světa.
Fernando Alonso situaci neunesl a od McLarenu odešel přes Renault (2008, 2009) k Ferrari (od 2010), kde mu slíbili jako dvojnásobnému mistru světa dostatečná privilegia. Lewis Hamilton se naopak těšil s McLarenem z mistrovského titulu. To, že se jedná o příběh starý šest let, by mohlo znamenat, že dnes bude Fernando Alonso jednat s větší rozvahou. Přesto je tu pro Ferrari nebezpečí, že v případě neúspěchu v roce 2014 vynikajícího Španěla ztratí. A to i přesto, že má s ním smlouvu platnou až do konce sezóny 2016.
Trojnásobný mistr světa Jackie Stewart hodnotí rozhodnutí Ferrari jako vysoce riskantní s malou nadějí na úspěch: „Takové řešení mi připadá jako destabilizující krok. Doposud Alonsovi u Ferrari udělali cokoliv, co mu na očích viděli. Půjde to ale i v případě, že bude mít vedle sebe rovnocenného pilota? Ani v nejdivočejších snech si totiž nedovedu představit, že by byl nadšený ze závazků týmu vůči Räikkönenovi.“
Oba jezdci touží po překročení hranice svých dosavadních úspěchů. Oba chtějí být ještě jednou mistrem světa, oba k tomu potřebují pohodu v týmu a jeho plnou podporu. Překročí v tomto ohledu Ferrari práh svých dosavadních zvyklostí a dokáže změnit interní filosofii tak, aby se naplnily cíle, s nimiž vstoupí do sezóny 2014?
