Asi deset vteřin trval pobyt Karla Abrahama na jeho domácí půdě. Závod Grand Prix České republiky totiž pro něj skončil už v první zatáčce. S marnými gesty a celý zaprášený kopl pak do své tovární aprilie.
„Jsem hrozně naštvaný, byl to zahozený závod,“ klel pak český jezdec kubatury 250 ccm v MS silničních motocyklů.
Jak se vše přihodilo?
„Bylo to po chybě, která se stává. A teď se stala i mně, poprvé. Po startu jel vedle mě Španěl Faubel a na rovince jsme se spolu sťukli. Tím nárazem se mi zvedla brzdová páčka nahoru. Toho jsem si fakt vůbec nevšiml, nesledoval jsem to. A jak se blížila první zatáčka, tak jsem v podstatě místo brzdy jen prohmátl. Do prázdna. Byl to hrozný pocit.“
Myslíte, že se ta situace dala ustát?
„Ta páčka byla zvednutá výš, pozdě jsem ji nahmatal. Měl jsem co dělat. Možná, kdyby tam nebylo tolik jezdců, tak bych to nějakým způsobem projel. Jenže se stalo to, co se stalo.
| Bilance Abrahama v Brně |
| 2009 250 ccm nedojel 2008 250 ccm nedojel 2007 250 ccm 14. 2006 125 ccm nedojel 2005 125 ccm nedojel |
S sebou jste vzal do kačírku i Švýcara Lüthiho. Co jste si pak řekli?
„Hned jsem za ním šel. A řekl, že se moc omlouvám. Ale on byl pořád naštvaný. V podstatě mě nemá rád. To ale chápu. Taky bych byl naštvaný na jeho místě.“
Co se dělo pak u vás v boxu, když jste přijel?
„To ani radši nechtějte vědět. Všichni byli smutní. Tři dny práce úplně na nic, celý víkend zkažený.“
Kdo nejvíc křičel v týmu?
„To je snad jasné. Ale ti dotyční lidi si neuvědomují, teď nemyslím jenom tátu, že mě to štve dvakrát tolik. Na motorce sedím já. Vždyť jedu za sebe. A moc mě to mrzí. Byl jsem si jistý jak na předním, tak na zadním kole. Mohl by to být velmi dobrý závod.“
Měl jste sílu se pak dívat na závod dvěstěpadesátek, už nebyla chuť?
„Na závod jsem se chvilku díval. Ale naštvání bylo ze mě cítit neustále. Už dlouho jsme neměli štěstí. Naposledy v Sachsenringu jsme vyměnili pneumatiky ze suchých na mokré a nakonec to nebyla dobrá varianta. Ale kdybychom to stejné udělali v Doningtonu, tak by to vyšlo úplně nádherně. Poslední dobou to moc nevychází. Kolikrát si za to nemůžeme sami.“
Jenže jste zase spadl. Je to už pro vás v Brně tradice?
„Asi jo. Je to smůla. Letos jsem si byl jistý motorkou, chtěl jsem výsledek. Tohle jsem ovšem nečekal. Zbytečný pád. Ale v šampionátu už jsem docela dlouho a měl bych si nějaké věci pohlídat víc. Snad se to už nebude opakovat.“
Byl to nejkratší závod, který jste kdy jel?
„To nevím, asi jo. Teď si nevzpomínám. Už se mi ale párkrát stalo, že mě po startu někdo sundal. Ale myslím si, že takhle brzo to už dlouho nebylo.“
A co byste řekl svým fanouškům, kteří vás v závodě vlastně vůbec neviděli?
„Nevím, co bych na to řekl. Ať radši vyjedou fanoušci jinam než do Brna. Fakt tu mám smůlu.“
Jak budete zahánět smutek?
„Zapomenout a jít za dalším závodem. Budu přemýšlet nad tím, co bude. Vracet se k tomu už nemá cenu. A co možná nejdřív navštívím svoji psycholožku...“
Související články
