Loprais: Pro Dakar chci tvrdá pravidla
Vítá těžké podmínky v Argentině a Chile, ale kroutí hlavou nad organizací letošní Rally Dakar. „Tak třeba po dojetí etapy se nikdy nedozvíme přesné výsledky,“ říkal do telefonu pilot závodního kamionu Tatra Aleš Loprais.
„Například v sobotu jsme se našli nejdřív na padesátém místě a postupně se posouvali dopředu na dvanácté. Jenže jestli je to správně, to nikdo neví.
Vždyť před námi jsou evidováni závodníci, kteří etapu nedojeli a není jim započítaná ani případná penalizace.“
V čem ještě se projevuje nezkušenost pořadatelů?
„Víme o několika kamionech, které neprojely kontrolním bodem na trase. Za to je trest dvě hodiny. Katarský favorit v kategorii automobilů Násir Attíja jich neprojel devět, než ho organizátoři chytili a diskvalifi kovali.“
Jak je to s hlídáním rychlosti?
„V Africe se denně kontrolovala na GPS automaticky, tady ani jednou. Kdybych věděl, že rychlost není limitována, tak jedu dvoustovkou a ne jen povolenou stopadesátkou.“
Myslíte, že protivníci toto pravidlo překračují?
„Opravdu netuším, zda to někdo kontroluje třeba na centrále u počítače. My rychlost dodržujeme.“
Jak se díváte na zkracování etap? V pátek dokonce byla pro kamiony zrušena.
„Protože den předtím zůstalo v dunách asi čtyřicet kamionů. Dřív to bylo tak, že kdo nedojel, tak měl smůlu. A já chci pro Dakar tvrdá pravidla.“
Jak jste prožil sobotní volný den?
„Už v Chile ve Valparaisu jsme chodili s navigátorem Vojtou Štajfem po doktorech. Z toho drncání v kabině kamionu ho hrozně bolela hlava a báli jsme se, aby neměl něco vážnějšího s krční páteří. Rentgen ukázal naštěstí jenom zhmoždění. Takže v neděli jsme mohli na start a nemuseli odstoupit, o čemž jsme uvažovali.“
Jak jste na tom se zásobami slivovice?
„Už jsme na ně sáhli a obešli s ní především naše kluky. Randýsek nás dovezl na laně do cíle ve druhé etapě, pak nás tahali ze soliska Tomeček se Spáčilem. Tomu říkám solidárnost.“
