Bábek vysvětluje dráhové disciplíny: V keirinu napětí i obrovská rychlost

Tuto podívanou si nechali Japonci až na závěr Her. Aby ne. „Je to prapůvodní disciplína z Japonska, kde vznikla kolem padesátých let minulého století. Jezdí se tam ale maličko jinak, nicméně na olympiádě ji uvidíme tak, že se pojede na šest kol. Šest závodníků vyjede z pevného startu. První tři kola se zařadí za motorku, která jim rozjede tempo až na 50 km/h. Po třech kolech motorka odstupuje a začíná se závod. V ten moment mohou teprve závodníci motorku předjet a začít mezi sebou závodit na tři další okruhy,“ vysvětluje Tomáš Bábek.

Už dřív se nechal slyšet, že keirin v Japonsku je spíš bojový sport. Na Hrách se ale budou muset i místní reprezentanti držet striktních pravidel. „Tihle závodníci, kteří se teď soustředí na mezinárodní olympijský keirin, jsou samozřejmě vynikající Grand prix jezdci v Japonsku, ale umí to už velmi dobře, zvolili i jinou taktiku. Takže myslím, že s tím nebudu mít problém, že kontakt, pokud tam nějaký bude, bude minimální,“ je přesvědčený muž, který dva roky v Japonsku působil.

A kdo jsou největšími hvězdami, které se vyplatí u keirinu sledovat? „Hodně se to střídá. Řekněme, že máme nějakých 20 top závodníků, kde prakticky kdokoliv může stát na bedně na OH. Skromně se tam možná také řadím. Ale asi největší zrak je teď upírán na Japonce, kterými jsou Yudai Nitta a Yuta Wakimoto, kteří poslední dva tři roky předvádí neskutečné výkony. A samozřejmě na Holanďany, kde bude Herrie Lavreysen a můj kamarád Matthijs Büchli.“

Dráhová cyklistika je hodně rychlý sport. V keirinu však prý nehraje roli jen rychlost. „Záleží, jak to zrovna vyjde, jestli se jede delší taktika, začne se závodit brzo, tak to většinou bývá pomalejší. Nebo se déle čeká, a pak se tam může dosáhnout rychlosti až 80 km/h,“ prozrazuje Čech.

Jde o druhou disciplínu, ve které bude mít Česko na OH zastoupení, a opět ji pojede Bábek. „Díky tomu, že jsem vyjel keirin, mám i místo ve sprintu. Bohužel pro mě a pro tým to budu muset obsadit já, i když si myslím, že kluci jako Martin Čechman nebo Jakub Šťastný by to taky dobře zvládli. Ale nejde to,“ bylo trochu líto rodákovi z Brna.

V čem tedy spočívá tato disciplína? „Je to závod, který se začíná kvalifikací na 200 metrů s letmým startem, a následně podle zajetých časů se závodníci seřadí do rozjížděk po dvou a závodí se jeden proti druhému na tři okruhy.“

Největší hvězdy: „Tady určitě Herrie Lavreysen z Holandska, Jeffery Hoogland a řekl bych teď ze sprinterů, kteří jim stíhají, protože tihle dva jsou opravdu odskočení, je Mateusz Rudyk z Polska, který je kousíček za nimi. A pak je mezera, a až potom skupina, kam patříme ve sprintu my ostatní, a to je tak o půl třídy níž,“ přiznává Bábek.

Tomáš Bábek ve sprintu • Foto Facebook Tomáše Bábka

Po individuálních disciplínách je tady jedna týmová. „Jede se na tři kola s pevným startem. Tři závodníci vedle sebe na startovní čáře. Vystartují z bloku, zařadí se za sebe: raz, dva tři. Po prvním kole závodník z první pozice odstříhává, zůstávají dva. V podstatě taková štafeta. Druhý zůstává se třetím, objedou další kolo, odstřídává a třetí sám dokončuje třetí kolo a měří se jeho čas na pásce,“ říká Bábek, který v českém týmu sám jezdí pozici tři.

Na OH však český tým není. „Bohužel se nám to nepodařilo vyjet, nominační kritéria byla fakt velmi přísná, bude startovat pouze osm týmů z celého světa.“

Právě třetí pozice je nejnáročnější. „Úkolem posledního je vystartovat stejně jako ti kluci před ním, rychle se za ně zařadit, což bývá mnohdy velmi těžké. A pak začít co nejdřív šetřit, být schovaný v háku, jak my říkáme, aby mu zbyly síly na třetí kolo, protože na třetí pozici jedu nejdelší vzdálenost a musím tým dovézt do cíle ideálně ve stejné rychlosti, jakou jsem dostal,“ doplňuje Bábek.

Tomáš Bábek, Dominik Topinka a Martin Čechman vybojovali na mistrovství Evropy v dráhové cyklistice stříbrnou medaili v týmovém sprintu. • Foto Dukla Brno Sprint

Omnium: dráhový víceboj

Toto je hlavní vytrvalecká disciplína. „Je to takový víceboj, který se skládá ze čtyř závodů: bodovacího, tempo závodu, vylučovacího závodu a ze skretche. Bodování v jednotlivých závodech se sčítá a ten, kdo má bodů nejvíc, vyhrává,“ vysvětluje ve stručnosti Bábek.

Stíhací závod družstev: disciplína pro TopGannu

Divácky opět další lákavá podívaná. „Jede se ve čtyřech závodnících, je to něco jako týmový sprint. Jede se na čtyři kilometry, a na rozdíl od sprintu zůstávají všichni čtyři po celou dobu, pouze se střídají na pozicích buď po kole, nebo po dvou kolech. Záleží, kdo jede na špici. Když je tam Filippo Ganna (úřadující silniční mistr světa v časovce), ten zvládá i dvě, dvě a půl kola. Ale většinou se střídá po kole. A do cíle musí dojet minimálně tři závodníci, aby se mohl počítat čas. To znamená, že většinou ten, kdo to rozjíždí, do cíle nedojíždí,“ přibližuje Čech.

Madison: velký návrat

I v dráhové cyklistice se snaží na olympiádě vycházet vstříc divákům, a tak v Tokiu zařadili zpět na program Edison. „Je divácky velmi atraktivní, jezdí se i na šestidenních závodech. Je to bodovací závod dvojic, s tím, že se jede na 200 kol, a vždycky závodí jeden z dvojice ve skupince konkurentů, většinou dole na černé čáře, protože tam je to nejrychlejší,“ vysvětluje Bábek podstatu madisonu.

Během doby, kdy parťák objíždí své kolo, ten druhý jede v horní části dráhy. „Když ho kolega dojede o jedno kolo, on sjede dolů, nastaví v té rychlosti, což bývá i přes 70 km/h, kterou jede ten dole, ruku. Ten druhý udělá to samé, chytne parťáka a rychlost mu předá tím, že ho hodí. Tím sám sebe zpomalí, vyjede si nahoru a zase na něj počká, až ho dojede o kolo,“ říká český dráhař s tím, že tohle všechno se děje v poměrně početné skupině lidí.

V Tokiu začíná program dráhové cyklistiky • Foto Reuters