Tetování přes mrtvoly. Bobisté dodrželi tradici, pilot omdléval
Tradice, která trvá už dvacet let. Tetování je pro bobisty před každou olympiádou rituál, který všichni podstupují. Bez výjimek. Platilo to i před odletem do Soči. A to i přesto, že pilot Jan Vrba pod jehlou omdléval a akce pro něj byla větší adrenalin než jízda v ledovém korytu.
„Zezačátku to bolí, v průběhu to taky bolí a ke konci to pálí. Je to, jako když vás píchne vosa, ale jsou horší věci. Třeba když se převrátíte v ledovém korytě,“ smál se brzdař Michal Vacek. Právě on byl letos prvním bobistou, který dostal olympijské tetování. Pro české svalovce šlo o rituál, který si před olympiádou v Soči nesměli nechat ujít.
Tradice totiž drží už dvacet let. Před odjezdem do Lillehammeru 1994 ji založil brzdař Jan Kobián a od té doby si všichni závodníci nechají před Hrami dávat na ramena originální razítka.
„Výjimkou byl právě Honza. To byl vždycky vůdčí typ, který do toho ostatní zbláznil, a jelikož jel na pěti olympiádách, neměl už na ramenech místo. Tak jsme mu to dali i na lýtko a na předloktí,“ popisoval tatér Zdeněk Stropek z pražského studia UZI, které je u vrcholových sportovců velmi oblíbené.
Letos se mu dostala pod jehlu pětice Jan Vrba, Jan Stokláska, Dominik Suchý, Dominik Dvořák a zmíněný Vacek. A první jmenovaný, pilot a klíčový člen posádky, si celou akci hodně vytrpěl.
Po pár minutách v křesle zezelenal, udělalo se mu nevolno a v jednu chvíli omdléval. Parťák mu dokonce musel asistovat a zvedat nohy, aby se mu ulevilo. Nakonec lídr týmu i díky pití coca-coly vše vydržel. Stejně jako před Vancouverem 2010, kdy mu rovněž bylo špatně.
