Roztleskávačky s piercingem v pupíku na odhaleném bříšku, řvoucí rap a ohromní nafukovací maskoti. To jsou věci, které při olympijských hrách odkrývají čínským divákům novou tvář basketbalu.
A také díky nim se z basketbalového turnaje stal - spolu s ženským plážovým volejbalem - trhák pekingské olympiády, píše agentura Reuters.
Tančící dívky se jmény jako Lucky či Jo-Jo, mají v "popisu práce" vrtět zadečky i hrudníkem do rytmu ohlušující hudby, ale co té odhalené kůži říkají starší čínští diváci?
"Rozhodně to tu rozsvítily," míní devětašedesátiletý důchodce Niou Pchej-ken, který býval vládním úředníkem ve městě Ta-lien na severovýchodě Číny. "Vytvářejí dobrou atmosféru," překřikuje hudbu z dílny amerického rappera Kanye Westa. "Je to teprve posledních pár let, co takovéhle věci můžeme vidět," dodává.
Zdá se, že mezi 18.000 diváky chřoupajícími popcorn není nikdo, koho by pobuřovalo, že do současné Číny vpadl rozruch v nejlepším stylu americké NBA; a to včetně těch, kteří mají pocit, že je oblečení roztleskávaček přece jen trochu moc úsporné.
"Některé z nich toho na sobě mají opravdu málo, ale dá se to akceptovat," říká třiapadesátiletý pekingský účetní Li Šu-čchin. "Myslím, že už se Čína dost otevřela. Tenhle druh věcí je teď v televizi normální."
Tanečnice jsou ale příliš mladé na to, aby pamatovaly doby, kdy by jejich nedostatečný oděv a mávání chundelatými bambulemi vyvolalo víc než nelibost čínských úřadů.
"Je mi teprve devatenáct, takže nevím, jaké to tenkrát bylo," říká o dřívějších dobách Jo-Jo. "Nejdřív jsem si nedovedla představit, že budu tancovat před tolika lidmi. Normálně jsem docela stydlivá, ale když tancuju, tak docela blbnu.
Trochu mě děsí, když cítím, že mi někde povoluje kostým nebo klouže podprsenka, ale důležité je nezpanikařit," dodává. "V nejhorším případě to prostě spadne."
