Kostelecký: Finále? Nesnáším zimu!

David Kostelecký dnes odlétá na finále Světového poháru do Minsku, kde závodí dvanáct nejlepších střelců sezony.

Mediální a oficiální humbuk kolem Kosteleckého už po měsíci pomalu vyprchává. „Bylo to úměrné. Jen mi neustálé chození na různé akce ztížilo přípravu na Světový pohár,“ připustil úspěšný střelec.

Překvapilo vás něco při kolotoči po olympijském úspěchu?
„Ano, určité reakce. Pár lidí převrátilo své antipatie ke mně na sympatie. A to jak v osobním, tak profesním životě. Ale to je asi normální.“

Tvrdil jste, že budete mít po Pekingu trochu problém rozpoznat účelové kamarádství od pravého. Zvládnul jste to?
„Naštěstí jsem měl lidi vytříděné už před olympiádou. Hodně jsem toho už zažil a pochopil, jak to na světě doopravdy chodí. Myslím, že problémy v tomhle nebyly.“

A narostla aspoň řada vašich fanynek?
„Ano. Na skypu jsem nechal omylem své mobilní číslo. Což byla chyba (smích). A tak mi přicházely esemesky.“

Bylo jich hodně?
„Ne, bylo to v normě. Už si nepamatuji, kolik jich došlo celkově. Ale bral jsem to spíš jako nevýhodu. Normálně by mi takto nikdo nenapsal. A dál nevidíte, jaký motiv slečny mají, když jste byl viděn v televizi.“

Společně s dalšími olympijskými medailisty vás přivítal prezident Klaus na Pražském hradě. Co jste probírali za zavřenými dveřmi?
„Bylo to celkem uvolněné. Trochu jsme diskutovali nad problémem pořádání olympiády v Číně. Chtěl vědět, co si o tom všichni myslíme. A dál se nás prezident jednotlivě ptal na naši sportovní budoucnost.“

Co jste říkal na Kateřinu Emmmons, která si dává na rok pauzu od závodění?
„Já to chápu a pauzu jí plně závidím. Je to obrovský stres a pro Katku zvlášť. Byla medailistka už z Atén a žila v tom, že je velká favoritka. Neublíží jí to, vrátí se v plné formě, nebo ještě ve větší.“

Svěřila se vám už dřív s tímto plánem?
„Ne. Neměli jsme předtím možnost se bavit. Své plány mi prozradila až na Hradě, kde jsme je přátelsky probrali.“

Neuvažoval jste také o nějaké podobné pauze?
„Delší přestávka přijde. Nemáme totiž zimní sezonu, tak mě čekají čtyři měsíce odpočinku. A pak budu trénovat.“

Ještě předtím vás ale čeká finále Světového poháru v Minsku. Zregeneroval jste všechny síly?
„Ani ne. Za ten měsíc jsem byl kvůli pracovním povinnostem v Itálii a neměl vůbec žádnou opravdovou dovolenou. Také kvůli různým povinnostem jsem se nemohl soustředit. Proto jsem odjel na týden ještě do Bělehradu.“

A tam se vám podařilo zapnout?
„Trénovali jsme hodně, příprava však nebyla, jak bych si sám představoval. Chtěl jsem v Minsku útočit na světový rekord, ale to je už s otazníkem. Navíc v Minsku je asi osm stupňů. A já při střílení nejvíc nesnáším zimu.“

Máte nějaké zprávy o soupeřích?
„Mluvil jsem s Rusem Alipovem, třetím střelcem z Pekingu, který je už na místě. Byl tam prý trošku problém s náboji, ale on mi nějaké vezme. Povídal, jak byl na mistrovství Ruska a také tam bylo špatné počasí. Myslím, že bude největší favorit. Je zvyklý na zimu a je ve formě.“

Takže se na finále moc netěšíte?
„Těšil bych se, kdybych měl dobrou přípravu. Nevím. Beru to tak, že můžu být první, nebo poslední.“