Politika ničí sport. Írán versus Izrael
Vzletné olympijské myšlenky už dávno překryl byznys, ale politika teď dokonce zahalila i první Olympijské hry mládeže v Singapuru. Íránský závodník v taekwondu totiž odmítl nastoupit proti izraelskému soupeři kvůli zranění, což Izraelci považují za výmluvu.
Není to poprvé ani naposled, co se na sportovním poli dohrávají politické půtky, ale tentokrát zakryly hned zkraje i festival, který měl teenagerům od 14 do 18 let (Česko zastupuje 38 sportovců) vnuknout dobré olympijské myšlenky.
Šestnáctiletý Íránec Mohammad Soleímání nenastoupil na Olympijských hrách mládeže do finále soutěže v taekwondu proti sedmnáctiletému Izraelci Gilimu Haimovitzovi.
Íránci tvrdí, že si jejich závodník zranil kotník, což Izraelci považují za politicky motivovanou výmluvu. Faktem je, že vztah těchto dvou zemí je plný napětí a namířených raket. Írán neuznává právo Izraele na existenci a jeho sportovci nesmějí proti soupeřům z Izraele závodit.
Soleímání místo zápasu a předávání medailí odjel s bolavým kotníkem do nemocnice, kde rentgen neprokázal zlomeninu. „Nechci se zaplétat do politiky. Já byl připravený na zápas. A bylo mi jedno, jestli přijde, nebo ne,“ řekl jeho soupeř Haimovitz pro AP. Šéf izraelské výpravy Daniel Oren čekal, že na souboj nedojde. „Máme zlato, což je vzrušující. Ale raději bychom ho získali v soutěži.“
Íránská strana se k případu nevyjadřovala. Naopak Alex Gilady, izraelský člen MOV, který předával taekwondistům medaile, měl docela jasno, proč jel mladý Íránec do nemocnice.
„Jako zraněný by stejně musel přijít pro stříbro, poslouchat izraelskou hymnu a vidět izraelskou vlajku nad íránskou. Naložili ho do sanitky, aby nevznikla krize a nebyly potřeba další kroky. Takhle to vypadá, že je vše v pořádku. Je to strategie, se kterou se Írán snaží neporušit olympijská pravidla.“
Olympijská charta totiž praví, že MOV vystupuje proti jakémukoliv politickému nebo komerčnímu zneužití sportu a sportovců. Mluvčí výboru Mark Adams uvedl: „Podle mých informací byl sportovec odvezen do nemocnice a nemohl soutěžit.“ Podle listu The Telegraph mělo dojít na vyšetřování vedení lékařským expertem Patrickem Schamaschem.
Každopádně Soleímání není prvním sportovcem své země, který vycouval ze souboje s izraelským soupeřem. V roce 2004 se na Hrách v Aténách raději nechal diskvalifikovat kvůli nesplněnému váhovému limitu judista Araš Miresmaeili, favorit na zlato. Svoje rozhodnutí zdůvodňoval sympatiemi s Palestinou. Doma pak dostal stejnou odměnu, jako kdyby získal zlato.
Před dvěma lety zase Muhammad Alirézaí neskočil do bazénu s Tomem Beerim, důvodem prý byla nemoc. Podobnému problému v bazénu na Olympijských hrách mládeže předešli, když íránského plavce nasadili do jiné rozplavby v polohovce na 200 metrů než Izraelce.
Aby kontroverzí nebylo málo, íránskému dívčímu fotbalovému týmu původně hrozil v Singapuru zákaz startu, neboť Mezinárodní fotbalová federace FIFA neumožňuje nošení šátku. Dívky však nakonec mohly nastoupit v čepicích, dlouhých kalhotách a v dresech s dlouhým rukávem.
OH Atény 2004 Íránský judista Araš Miresmaeili se nechal v Aténách diskvalifikovat před zápasem s Ehudem Vaksem kvůli sympatiím s Palestinou. Před kamerami státní televize pak dostal 125 tisíc dolarů, jako kdyby získal zlato. OH Peking 2008 Plavec Muhammad Alirézaí nesoutěžil v rozplavbě s Izraelcem Tomem Beerim. Politické důvody odmítl, prý byl nemocný. Paralympiáda Peking 2008 Íránští basketbalisté na vozíčku raději ztratili zápas s USA a odstoupili, aby nemuseli případně hrát proti Izraelcům. Vynutila si to prý změna hracího rozvrhu. |