PŘÍMO Z KOREJE | Senzační rekordmani Adam Peaty a Kristóf Milák, zlatokop Caeleb Dressel, kontroverzní události kolem Číňana Suna Janga či statečné boje českých es. Nic z toho během MS v plavání v Kwangdžu diváci na českých televizích vidět nemohou. A podobné je to často i ve světě. Olympijský sport číslo dvě je na obrazovkách na suchu kvůli obchodní politice mezinárodní federace FINA. Ale také kvůli konkurenci Tour de France a fotbalových pohárů. V placené části článku iSport Premium naleznete i rozhovor se šéfem plaveckého svazu Petrem Ryškou.

Hej, FINO, jestli chceš, aby se lidi zajímali o tvůj sport, snaž se, aby se na něj dalo jednodušeji dívat. FINO, zabíjíš sport.
Diskuze na stránkách populárního plaveckého webu swimswam.com přetéká podobnými vzkazy. Plavečtí srdcaři úpí a běžní sportovní fanoušci zvyklí na bohatý výběr televizních kanálů na nich hrdiny šampionátu z Kwangdžu nenajdou. Veřejnoprávní Česká televize se svým kanálem ČT sport určeným pro propagaci „menších“ sportů není výjimkou.
„My máme Tour de France, předkola fotbalu. Ceny okolo plavání jsou dlouhodobě vysoké,“ říká Jiří Ponikelský, výkonný ředitel ČT sport. „I zpravodajství si nechávají platit docela draze. Je to nepříjemné. Majitel práv má velké oči, protože v jiných zemích to má jiný dopad, a nepřistupuje k tomu individuálně. Měl by si uvědomit, že v Česku je tomu jinak.“
Podobné problémy se ale na startu šampionátu řešily i v Austrálii, plavecky zapálené zemi, která miluje svůj národní tým plný hvězd, jemuž přezdívá Dolphins – Delfíni.
Australský kanál Channel Seven sice v roce 2016 oznámil, že získal plavecká práva na dalších devět let. Jenže se ukázalo, že kontrakt zahrnoval jen světové šampionáty v následujících dvou letech. Vysílání z Koreje se zarazilo na vysoké částce, kterou za práva FINA požadovala, podle různých zdrojů se mohla pohybovat kolem 400 000 – 500 000 dolarů (9 – 11 milionů korun).