Martikán: Proti Čechům nic nemám!
Vítězstvím Slováků 6:4 skončilo víkendové hokejové utkání v Olomouci mezi českými kanoisty a jejich slovenskými kolegy. Hned první gól utkání vstřelil úřadující mistr světa a olympijský vítěz Michal Martikán.
Přispěl tak k porážce Čechů, jako to často dělá na divoké vodě. Odmítá však, že by Čechy neměl rád, jak se o něm zvláště během Her v Pekingu psalo.
Myslíte si, že výsledek 6:4 pro Slováky vyjadřuje také rozdíl v kvalitě současné české a slovenské kanoistiky?
„To si netroufnu takhle jednoznačně říct. Kdybychom zhodnotili výsledky z poslední olympiády, ten rozdíl by byl určitě ještě větší. I tak si ale myslím, že v Česku jsou závodníci, kteří mezi světovou špičku patří. Navzdory těm výsledkům z Pekingu, které asi nebyly podle jejich představ.“
Čím to je, že Slováci nad Čechy dominují?
„Na to asi neexistuje teorie. V podmínkách to není, ty jsou u nás i v Česku na vrcholové úrovni. Řekl bych, že ten momentální rozdíl vznikl různým individuálním přístupem závodníků. Taky nikde není psáno, že ten současný stav přetrvá. To se může velice rychle změnit a na příští olympiádě mohou být Češi úspěšnější.“
Na ledové ploše v Olomouci jste se znovu setkal s Ondřejem Štěpánkem, jedním z dvojice českých deblkanoistů, kteří do vás v Pekingu při tréninku nechtěně narazili. Byla z toho tehdy docela velká aféra...
„... Ale byla hodně nafouknutá médii. I když to nikomu nezazlívám, vím, jaký je bulvár, a poslední dobou se tím směrem ubírá většina médií. Mezi námi, tedy mezi Ondrou, Jardou Volfem a mnou to skončilo pět minut po tom střetu. Jasně, že jsem se na ně tehdy naštval. A oni pak asi i na mě za to, jak jsem tehdy reagoval. I když to byla z mé strany reakce oprávněná. Ale říkám, za pět minut jsme na to zapomněli a už jsme to neřešili. Jen média to pak celé nafoukla.“
Od té doby ale máte v Česku pověst sportovce, který Čechy v lásce zrovna nemá. Víte to?
„Slyšel jsem, že se celá ta věc spojovala s nějakými konflikty mezi národy. To je úplný nesmysl. Byl to problém mezi námi, kteří jsme u toho konkrétně byli a já nemám absolutně sebemenší důvod mít něco proti českému národu. Naopak. Mám tady hodně opravdu velkých kamarádů a přátel.“
Na ledě jste si to teď s Ondřejem Štěpánkem mohli ještě dodatečně vyříkat. Nezajiskřilo se mezi vámi v některém ze soubojů? On si postěžoval, že by vám ten Peking vrátil, ale v hokejové přilbě vás nemůže poznat...
(usmívá se) „Ale ano, párkrát jsme se na ledě potkali a nějaký ten souboj spolu svedli. Už vám ale ani neřeknu, kdo jich vyhrál více. Ale co vám můžu říct určitě, s tím, co se nám přihodilo v Pekingu, to určitě nesouviselo.“
Mimochodem, na ledě vám to viditelně šlo. Hrál jste hokej závodně?
„Od druhé třídy jsem hokej hrál. Až do osmé třídy. Zároveň s vodním slalomem. Na gymnáziu jsem se pak ale rozhodl pro vodní slalom. Je to pro mě nejkrásnější sport na světě. Člověk v něm nese plnou zodpovědnost za každou svou chybu.“
Vrcholem roku 2009 bude mistrovství světa. Jste úřadujícím světovým šampionem a také olympijským vítězem, takže favoritem číslo jedna, souhlasíte? Může vám někdo z Čechů zkřížit cestu za vítězstvím?
„Určitě může, to se v našem sportu stane rychleji, než si myslíte. Jestli jsem favoritem? Papírově asi ano, ale jak říkám, na vodě mohou vzít papírové předpoklady rychle za své. Kandidátů na zlato bude určitě víc. I mezi Čechy. Podle aktuálních výsledků bych řekl, že nejnebezpečnější bude Standa Ježek.“
