FOTOGALERIE - Nezajímá ji osud Anny Kurnikovové nebo Marie Šarapovové. Tedy modelek, ale zároveň i profesionálních sportovkyň. Volejbalistka Tereza Fajksová je bývalou kapitánkou letošních vicemistryň extraligy z Brna.
A možná budoucí hvězdou showbyznysu. „Ráda bych získala korunku,“ říká dvacetiletá smečařka, která je letošní finalistkou soutěže Miss České republiky.
Před pár dny se vrátila z prosluněné Dubaje. Tam se zasvěcovaly slečny do tajů správného líčení, fotografování, vystupování a natáčely se televizní medailonky. „Porota hledala holky, které mají charisma. A jsou hlavně inteligentní s dobrým srdcem,“ prozrazuje krásná volejbalistka a trojnásobná extraligová mistryně.
Během dubajské mise se ještě musely čtyři kandidátky vyloučit, aby vznikla finálová dvanáctka. Probíhaly tam velké zákulisní boje?
„Slyšela jsem, že loni a předloni se holky pohádaly do krve. A dělaly si naschvály. Jenže já jsem takový kolektivní typ, přátelská. Neměla jsem problémy. Ano, pár holek bylo namyšlených. Ale fyzicky jsme se nenapadaly. Ani se moc nepomlouvalo. Byl tam velmi nabitý program.“
Jaké tedy mají adeptky na miss charakterové vlastnosti?
„To jsou úplně normální holky z vesnice. Jak v uvozovkách, tak i popravdě. Každá holka má své rodiče a svůj svět. Samozřejmě, pak je nejspíš změní ta líbivá budoucnost a modelingový koloběh.“
Jak jste se dostala k soutěži miss?
„Přihlásila mě kamarádka z volejbalu. Konkrétně Ivona Svobodníková. Spousta holek mi říkala, ať do toho určitě jdu. Před miss jsem se také věnovala modelingu a párkrát byla na nějakých akcích.“
Je lepší parta ve volejbale, nebo v modelingu?
„Určitě ve volejbale. Svět v modelingu ještě tolik neznám. To je totiž samý Gucci a Armani a další značková móda. To ve volejbale hraje holka v teplákách.“
A který svět je vám bližší?
„Určitě volejbalový. Já jsem takový člověk, který nosí rád tepláky. Ale taky se rád upraví. Nebaví mě se však upravovat pořád. Líbí se mi hlavně focení, tam jste víc středem pozornosti. Na přehlídkách, tam jsou všichni zaměření spíš na šaty.“
Takže by se vám nelíbil ten svět zářivých celebrit a potenciálních vztahů s renomovanými fotbalisty?
„Bavila jsem se o tom mnohokrát. Mám rodiče, babičky, kamarády a svého přítele. Prostě lidi, kteří mě v uvozovkách zase sejmou na zem. Jsem rodinný typ. Pochybuju, že bych byla taková povrchní. Navíc vůbec nepiju alkohol a nekouřím. Kolegyně v miss mě měly za blázna, že si prý nedám ani skleničku. Ale to u mě fakt nehrozí, maximálně sklenička vína.“
Kdy vám stres více rozklepe kolena - když máte jít na přehlídkové molo, nebo nastoupit do zápasu?
„Asi v modelingu. Ve volejbale je to jiné. Pokud něco zkazíte, vždycky to můžete napravit. Ale pokud spadnete při přehlídkách, už si vás všichni zafixují, že jste ta padavka. Ale zatím jsem nezažila žádný trapas.“
Máte velkou odezvu od mužského publika při volejbalových zápasech?
„Ano, pokřikovali na mě. Jednou na Slovensku měli i dokonce transparent s mým jménem. V tomhle si ze mě holky - utahovaly. A já jsem si také z toho dělala srandu. Celkově je nápadníků dost.“
Bylo to pro vás v zápase příjemné?
„Nebylo. Hlavně kvůli mým spoluhráčkám. Když mi to třeba nešlo a trenér mě vystřídal, tak se k objevovaly hlášky: Vraťte nám Terezu! To bylo vůči mé spoluhráčce fakt hnusné.“
A v budoucnu chcete být modelkou, nebo volejbalistkou?
„Volejbal jsem musela přerušit, protože jsem měla chronické bolesti zad. Pětkrát jsem to probírala s volejbalovým vedením. A jelikož volejbal a modeling nejdou vůbec skloubit, loubit, rozhodla jsem se extraligu odložit.“
Co přesně máte se zády?
„To mi ještě žádný doktor neřekl. Měla jsem spoustu obstřiků a byla u hodně doktorů. A nikdo mně nedokázal pomoct. Prý mám povolené postranní zádové svalstvo. Navíc jednou jsem zasmečovala a přetrhla si šlachy v rameni. V červenci jdu na operaci. V zápasech to bolelo jak čert. Na každé utkání jsem si dávala speciální obstřik a náplast. Bylo to těžký. Moc mě mrzí, že nyní volejbal nebudu hrát.“
