Divadelní představení Norů, Češi šestí. Mladice v ženské štafetě nepropadly
PŘÍMO ZE ŠVÝCARSKA | Tuto mužskou štafetu si Norové opravdu užili. Pro bratry Bövi šlo o poslední vystoupení v této disciplíně v rámci mistrovství světa, a vzali to opravdu stylem, kterým v posledních letech dominují světovému biatlonu. Johannes Thingnes Bö při tom zvládl i pobavit fanoušky podél trati, jeho bratr Tarjei slaví sedmé zlato v této disciplíně. Češi měli také závod rozjetý nadějně, útočili i na bronz, nakonec je z toho důstojné 6. místo. Češky zvládly po dlouhé době závod bez trestného kola, nakonec dojely na dvanácté příčce. Zlato suverénně obhájila Francie.
Češi měli naději, nakonec obsadili šesté místo
Už před startem bylo jasné, že tento závod nabídne fanouškům velkou podívanou. A to nejen z pohledu mužské štafety Norů či Francouzů, ale i Čechů. Tomáš Mikyska štafetu rozjel skvěle, na první střelbu přijížděl třetí. Přišla sice jedna chyba hned při první ráně, ale svůj omyl zvládl rychle napravit a odjížděl na páté příčce se ztrátou pěti sekund na první místo. Na čelo se dostalo Finsko, Endre Strömsheim musel dobíjet dvakrát, což Nory odsunulo na třináctou příčku.
Mikyskovi to na trati skvěle odsýpalo a byl vidět i na vedoucí pozici.
„Jelo se dobře, dneska velký dík servisu, lyže jsou výborné. Mrzí mě ale stojka,“ měl pak při rozhovoru pro ČT sport smíšené pocity.
Mikyska přijížděl na položku vestoje na prvním místě
Na položku vestoje přijížděl Mikyska na prvním místě, jenže první ranou opět minul, poté se zasekl před posledním terčem, který vzápětí také nespadl. Propadl se tak až na 14. pozici. „Chtěl jsem být co nejrychlejší, jenže přišla i větší nervozita, proto jsem si tam jeden náboj vyhodil,“ vysvětloval své zdržení na položce vestoje.
Do vedení se dostal Strömsheim, jenž na prvním místě předával Tarjei Böovi. Druhá byla Francie, Vítězslav Hornig vybíhal do druhého úseku osmý.
Na střelnici pak Hornig přijel ve větší skupině bojující o třetí místo na desáté pozici. Zvládl odstřílet bezchybně a posunul se na sedmé místo. Opět byl tedy členem seskupení závodníků usilujících o bronz. Vepředu byli zatím neohroženě Norové, konkrétně Tarjei Bö a Francie (Fabien Claude).
Bö musel opravovat na jednom terči hned dvakrát.
I v Hornigově skupině museli všichni dobíjet, Čechovi se to však napoprvé nepovedlo a musel použít ještě další náboj. I tak se ale posunul na 5. místo, jel však v trojici bojující o bronz. Na této pozici, tedy třetím místě, Hornig předával Jonáši Marečkovi. Třetí byl Hornig celkově i na svém druhém úseku, v běhu mu patřil čtvrtý nejrychlejší čas.
„Jelo se krásně, obrovské poděkování servisu, mohl jsem se vyvážet, i když ostatní už bruslili. Bavilo mě, že jsem se mohl držet se skupinkou vepředu, ne jako roky předtím, kdy jsem se snažil neodpadnout na konci,“ děkoval Hornig.
Vedoucí Sturla Laegreid zvládl střelbu vleže bez jediného omylu, zato Mareček musel dvakrát dobíjet. Páté místo, na kterém byl před střelbou, však udržel i po ní. Na stojku dorazil Čech šestý a díky rychlé a bezchybné střelbě se posunul o pozici výš a ztrátu na bronz stáhl na 13 sekund.
Na předávce do posledního úseku vedlo Norsko s finišmanem Johannesem Thingnesem Böem o 46 sekund před Francií, za kterou na trať vyrazil Quentin Fillon Maillet. Mareček vysílal Michala Krčmáře do závodu na 6. místě, 23 sekund od bronzu.
Bö navýšil po první střelbě náskok už na minutu. Také Krčmář si poradil se střelbou bravurně, navíc oproti začátku sezony i o dost rychleji. Ztrátu na bronz tak stáhl na 17 sekund.
Po poslední střelbě, kterou Bö zvládl parádně, se mohl radovat zdviženou rukou nejen on, zakřičet si mohli i zbylí členové norské štafety, z nichž jeho starší bratr věděl, že se na jeho krk blíží rekordní sedmé zlato v mužských štafetových závodech. Johannes si mohl oslavy užít i na trati, kde občas přibrzdil a slavil s fanoušky.
Krčmář vestoje dvakrát chyboval a cílem pak projel na šestém místě.
Češky skončily dvanácté, Francie obhájila zlato
Pro francouzské ženy, hlavně pak Julii Simonovou, je opět světový šampionát top akcí. Potvrdit to chtěly také ve štafetě. Do té naopak český tým nasadil hned dvě velmi mladé závodnice, aby je otestoval směrem k příští sezoně.
Závod byl od samého začátku velmi rychlý. Lou Jeanmonnotová se nešetřila, štafetu rozjela svižně, udržela se s ní jen Švédka Anna Mugnussonová. Jessica Jislová si držela své tempo, aby pak zvládla střelbu. Prvním výstřelem nicméně minula, musela upravit mířidla, pak ale vše zvládla i s dobitím. Po střelbě jí patřila 14. příčka.
Jeanmonnotová odstřílela čistě, navíc i rychle. Švédka musela jednou dobíjet, za Francouzku se tak dostala Norka Karoline Knottenová, na třetím místě vezla slovenskou štafetu Ema Kapustová. Francouzka se ale na trati dál nešetřila a získávala stále větší náskok.
I vestoje musela Jislová opravovat jednu ránu, ale znovu to zvládla. Díky tomu se posunula na desáté místo. „Nedělá mi vůbec dobře tohle teplo, malinko se mi motala hlava, proto jsem se snažila to vzít spíš opatrně, a byla jsem pomalejší na střelnici. Jak mi to v tom teple moc nemyslí, potřebovala jsem mít čas na to, kam si nacvakat. Dvě dobíjené jsou trošku škoda, ale na trati to bylo fajn,“ líčila pak Jislová v rozhovoru pro ČT sport.
Voborníková: Jít takhle dopředu bylo zrádné
V posledním kole Francouzka dál navyšovala náskok, ale i Jislová se zmáčkla a předávala Tereze Voborníkové na čtvrtém místě se ztrátou pouhé sekundy na bronz. V posledním kole měla Češka dokonce nejrychlejší běžecký čas. „Nejdřív jsem přemýšlela, jestli si to nenechat až do posledního kopce, stejně jako ve smíšené štafetě. Ale holek jsem před sebou viděla hodně a jen jsem míjela jednu za druhou,“ popsala Jislová.
Oceane Michelonová držela Francii pohodlně na vedoucí příčce, Voborníková se držela ve skupince a snažila se šetřit síly. Na střelnici přijížděla šestá. Minula ale třikrát, upravila mířidla a zvládla střelbu vleže bez trestného kola. Chybovalo ale víc závodnic, a tak byl český propad „pouze“ na osmé místo.
„Jít takhle dopředu bylo zrádné, nastřelovaly jsme totiž na stavu 12. Vepředu mi přišlo, že tolik nefoukalo, takže jsem to z nástřelu odcvakala zpátky. Pak jsem to musela zase upravit. Tři na tři jsem ráda, že jsem ustála, to by bylo fakt nepříjemné,“ přiznala Voborníková.
Francouzka zvládla střelbu bezchybně a pokračovala v suverénní jízdě. Bezchybybná byla i Slovinka Anamarija Lampičová a posunula se na druhé místo. Třikrát musela opravovat Paulína Bátovská-Fialková a propadla se na devátou příčku.
Voborníková přijela na položku vestoje sedmá. A zvládla to bez chyby a rychle, díky čemuž se posunula na čtvrté místo. Zato Lampičová odvracela trestné kolo, což se jí na rozdíl od Norky Ingrid Tandrevoldové povedlo. Na trati Slovinka předvedla to, co umí, tedy rychlý běh a předávala na druhém místě, třetí Slovensko a na čtvrtém místě posílala Voborníková do třetího úseku Kateřinu Pavlů se ztrátou devět sekund na zkušenou Anastasiu Kuzminovou.
Pavlů sice narůstala ztráta, ale dál držela čtvrté místo. Jednadvacetiletá závodnice, která je jinak skvělá střelkyně vleže, musela dvě rány dobíjet, jednu nadvakrát, ale povedlo se. Po této položce se propadla na 11. místo.
„Holky mi to předaly na moc hezkém místě, ale bohužel jsem to neudržela. U ležky nedokážu říct, co se tam stalo, věřila jsem si na ni, ale nevyšlo to, musím to probrat s trenéry,“ smutnila novicka v týmu.
Na trati se k ní začala přibližovat polská štafeta. Tou dobou už byla na střelnici vestoje Justine Braisazová-Bouchetová, která při rychlé palbě minula jednou dobíjet a hned opravila. Druhé místo nadále senzačně drželo Slovinsko, i když už s téměř minutovou ztrátou.
Pavlů přijela na střelecký stav jako třináctá, vestoje to zvládla bez chyby a šla o příčku výš. Na trati ale ztrácela. Svou ještě mladší kolegyni Ilonu Plecháčovou vyslala na trať na 14. místě. Zatímco Pavlů platí za silnější střelkyni než běžkyni, u Plecháčové je to naopak.
Za Francouzky jela na posledním úseku Julia Simonová, která měla před první střelbou náskok minutu a čtvrt, navíc ležku zvládla bez chyby. Na druhou příčku dostala švédskou štafetu Elvira Öbergová, musela ale na trestné kolo. Zato Maren Kirkeeidová měla čistou položku a posunula se na druhé místo. Plecháčová držela 14. příčku, první a poslední ránu ale netrefila, zvládla však dobít a střelnici opouštěla třináctá.
Simonová vybílila terče vestoje za 17 sekund, poté se stihla poklonit divákům a teprve se vydala do posledního běžeckého kola s pohodlným náskokem 1:41 minuty. Druhou příčku udržela pro Norsko Kirkeeideová. O bronz se svedla velká bitva na střelnici, z níž vyšla vítězně Öbergová.
Plecháčová se na trati posunula na 12. příčku, při střelbě sice jednou minula, ale zvládla hned dobít a držela 12. místo až do cíle.
„Jsem hrozně ráda, že jsem mohla startovat, je to pro mě obrovská akce a doufám, že si z toho něco vezmu, budu dál makat, a že bych tady mohla ještě někdy startovat. Atmosféra byla obrovská, což pro mě bylo něco nového, snažila jsem se na to nemyslet a soustředit se na sebe, ale bylo to těžké,“ přiznala nejmladší členka české štafety.
