Lukáš Bauer má díru v botě, aby ho nebolela prokletá pata
Poslední závod před startem mistrovství světa čeká běžce na lyžích Lukáše Bauera. V nedělní bruslařské patnáctce v Davosu ho čeká test na trati, kde si dělá na šampionátu největší naděje. Zároveň si ověří stav bolavé paty, která ho stála předčasný konec minulé sezony.
Klíčové vysokohorské soustředění ve výšce 1800 metrů v Passo Lavazé má za Lukáš Bauer za sebou. A v neděli půjde do posledního boje před startem MS ve Val di Fiemme.
„Odjíždím do Davosu s tím, že jsem se v žádném případě nepřipravoval na Davos,“ řekl Bauer během přesunu do Švýcarska. „Beru to jako rozzávodění se před mistrovstvím světa. Vůbec nevím, co očekávat. Celá příprava směřovala k mistrovství světa.“
Zatímco ostatní ostatní členové českého týmu pod vedením kouče Miroslava Petráska strávili v Lavazé šestnáct dní, Bauer po konzultaci s osobním koučem Jankem Neuberem dorazil s čtyřdenním zpožděním. Několikrát si také vyzkoušel mistrovské tratě v nedalekém Val di Fiemme.
„Zvolil jsem německý model, být ve výšce kratší dobu. Osvědčilo se mi to už loni. Bylo to dané už před sezonou,“ líčí Bauer.
„Všechno proběhlo podle představ, podle plánů. Strávil jsem dvanáct dní ve výšce, kromě jednoho dne se mi celá příprava jezdila dobře. Absolvoval jsem i několik těžkých tréninků na tratích mistrovství světa, naprostou většinu v klasice.“
Během tréninku Bauera potkal i zdravotní problém. Začala ho totiž opět pobolívat pata, kvůli jejíž únavové zlomenině musel v závěru minulé zimy na operaci.
„Pata mě občas bolí celou zimu. Trápila mě i ve Skandinávii. Je pravda, že jsem si ji rozdráždil na Světového poháru v La Clusaz,“ líčí Bauer.
„Jeden den mě bolela fakt hodně. Dal jsem si tři dny pauzu a upravil jsem si botu. Pata byla bolestivá na dotek, bylo potřeba, aby se uklidnila. V části, kde mě bolela, jsem si udělal díru do boty.“
Bauer přes nepříjemnou bolest absolvoval kompletní naplánovaný trénink. Ví ale, že si na citlivé místo musí dávat pozor.
„Mám tam výrůstek, který mě začal bolet už na minulém mistrovství světa v Oslu. Pořád tam je a čas od času se ozve,“ říká Bauer.
„Je třeba to nezanedbat a nechat v takovém stavu, aby se tam neudělal otok a nemusel jsem do závodu vyběhnout v bačkorách. Není to nic, co by mě omezovalo.“
