Další plány Strachové? Být domácí paní, studovat a nepadat únavou
Předstoupila před novináře a začala s připraveným prohlášením, které ale málokterý fanoušek lyžování chtěl slyšet. Šárka Strachová ukončila svou závodní kariéru. Není to tak, že by už nedokázala najít motivaci pro další závodění, obzvlášť když se v příštím roce konají olympijské hry. Prostě už sama vycítila, že je ten správný čas odejít. Velké plány má i do budoucna. O jakých tématech hovořila na tiskové konferenci?
O momentu, kdy padlo rozhodnutí o konci kariéry
"Sama bych tomu nevěřila, ale bylo to v Americe. Měla jsem k ní složitou cestu k sobě, na to jsem vzpomínala už před Aspenem. Ale ta místa jsem si zamilovala nejen kvůli tomu, že jsem v Aspenu dvakrát vyhrála. A nakonec se tam ten kruh uzavřel. Už v Kalifornii jsem dospěla k definitivnímu rozhodnutí. Možná někde kolem San Franciska, ten den dva to v člověku uzrává.Pociťuji emoce velké úlevy. Ty roky byly ohromné vypětí po fyzické a psychické stránce. Tělu i duši se ulevilo, že jsem tu kapitolu uzavřela."
O olympijském lákadlu v roce 2018
"Myslím, že šance na medaili by pro mě byla, věřím, že i motivace tady je a kdybych se rozhodla pokračovat, tak vím o řadě věcí, na kterých můžu pracovat, kde se zlepšovat. Na druhou stranu olympiáda je sice brzy, ale vede k ní hrozně dlouhá cesta. Navíc slalom je o náhodě, počasí, aktuálním rozpoložení. Životní priority jsou někde jinde, už to nechci rvát silou vůle. Vím, že bych se kousla, ale tělo by mi to dřív nebo později vrátilo. Není krásnější pocit než se loučit, když se daří."
O změně životního režimu
"Cítím svobodu, že nemusím všechno orientovat na trénink. Nemusím myslet na to, že když sním něco špatného, nebudu mít energii do tréninku. Večer nebudu v osm padat únavou. Můžu si dělat, co chci. Často u sportovců je to o tom, že se jim těžkou loučí, protože si nedokážou představit, čím zaplní prostor. U mě je to naopak. Já mám tolik věcí na práci, že si budu muset na papír napsat, co všechno a kdy chci stihnout."
O další plánech pro budoucnost
„Těším se, že bych se mohla chovat jako manželka, věnovat se manželovi, rodině, být i konečně tou domácí paní. Mám také firmu, jež potřebuje, abych byla zaměstnaná na plný úvazek, a do toho mám v hlavě různé kurzy, kde bych se chtěla vzdělávat. Byla otázka, zda nechci studovat vysokou školu, dříve jsem chtěla studovat Vysokou školu ekonomickou, ale teď už jsem od toho upustila. Spíše bych se tak viděla v ročních kurzech a vše se to točí kolem lidského těla.“
