Hledá se zlatá štafeta pro Liberec

Může to být boj o vstupenku do vlaku za životním zážitkem. Za polárním kruhem se o víkendu začne rozvíjet soutěživý příběh o místo v české štafetě na mistrovství světa. Trenér Miroslav Petrásek má k ruce zřejmě nejlepší tým v dějinách. Jde jen o to složit z něho to nejlepší mužstvo pro den D.

KOUKAL: MŮŽOU JET VŠICHNI

V Liberci na mistrovství světa možná projede cílem štafetového závodu s českou vlajkou nad hlavou. Martin Koukal je osvědčeným finišmanem týmu, o místo v němž se bude v zimě tvrdě bojovat. Jak to ovlivní náladu v mužstvu? „Vždycky tam může být nějaké zklamání. Náš tým se bohudík dostal do situace, že je nás šest, osm silných závodníků. Na někoho to určitě nevyjde a ten nebude nejnešťastnější. Ale stejně to nebude takové zklamání, jako když se to nepovede v individuálních závodech.“ Zdá se, že složení štafety už se rýsuje… „Zatím není jasné. Nemáme funkci náhradníka. Všichni bojují o štafetu a teoreticky můžou všichni jet. Minule jsme vyhráli štafetu s Milanem Šperlem a byli třetí s Jirkou Magálem, když před námi byly jen dva norské týmy. Oba jsou vynikající závodníci, záložníci na třetí úsek.“ Jsou i jiné varianty? „Hodně se zlepšil Dušan Kožíšek, závěr může jet i Martin Jakš. Já jsem zase dlouho jezdil první úseky, taky to umím. Je to o variabilitě. Možností máme dost.“

„Cílem celého týmu je uspět ve štafetě na mistrovství světa. Medaile by pro nás byla výborná, chtěli bychom ji na domácí trati získat,“ říká Petrásek.
První důležitý krok čeká mužstvo v neděli v Gällivare. Na startu štafetového závodu Světového poháru budou hned dva české týmy.

„Složení zatím jasné není. Ještě jsme se o tom nebavili,“ říká lídr Lukáš Bauer. „Dostane prostor každý, kdo je v mančaftu. Jde o to, jak se jednotlivé štafety promíchají. Aby trenéři mohli vyzkoušet na postech různé varianty.“

Je pravý čas, aby česká štafeta překonala roky smůly. Loni sice dvakrát skončila na stupních vítězů v závodech Světového poháru, ale na vrcholných akcích zažívala jen pohromy. Na olympijských hrách v Turíně nahlásil manažer špatnou sestavu, na úvod mistrovství světa v Sapporu se zase ve skiatlonu ošklivě pomlátili Koukal s Magálem. Šance byla pryč.

„V Turíně i v Sapporu to bylo hodně o smůle. Všechno šlo proti nám,“ povzdechl si Martin Koukal. „Doufám, že štafeta bude vrcholný bod mistrovství světa. Loni jsme dokázali výborně jezdit ve svěťáku. Věřím, že to prodáme a letos se to na mistrovství světa povede.“

Teď už zbývá jen vybrat ty nejlepší. Podle minulé sezony se zdají tři místa ve štafetě jistá. Na prvním klasickém úseku skvělý mladík Martin Jakš, na druhém Lukáš Bauer a ve finiši Martin Koukal. O třetí úsek by se měli poprat Milan Šperl, Jiří Magál a Dušan Kožíšek. V záloze jsou Václav Razým a Martin Kupilík.

„Zatím ale není jasné nic. Všichni mají šanci se do týmu dostat,“ zdůrazňuje Petrásek.

Úspěch ve štafetě bude letošní zimu v českém týmu hlavním tématem. Od chvíle, kdy právě v Gällivare před dvěma lety česká štafeta poprvé po letech skončila třetí, běžkařská parta sní o velkém úspěchu.

„Loni jásal Bauer, ale Magi byl třeba smutnej. Když se zadaří ve štafetě, radují se všichni,“ říká Bauer. „Štafeta se na všechny tváří stejně. I trenéři říkají, že mají tyhle závody nejradši. Tam vyloženě cítíte, že všichni táhnou společně.“

MUŽI PRO ŠTAFETU

MARTIN JAKŠ (1. ÚSEK) Na prvním klasickém úseku mu nikdo neujede! Díky tomu úvod nemusí jezdit Koukal a může řádit ve finiši. LUKÁŠ BAUER (2. ÚSEK) S ním je český tým v polovině trati vždycky mezi špičkou. Pokud Bauer pojede na mistrovství světa v loňské formě, může u něj začít zlatý únik. MILAN ŠPERL (3. ÚSEK) Třetí úsek, a první bruslařský, je zatím citlivým článkem týmu, ale není to vyložená slabina. Se Šperlem tým loni vyhrál v Davosu. MARTIN KOUKAL (4. ÚSEK) Nohy nabité silou a hlava překypující taktickými variantami dělají z Koukala velmistra finiše. Před rokem při štafetě v Davosu si vyměřil cílovou rovinku tak dobře, že vyhrál doslova o koleno.