Špatné myšlenky zmizely. Skokan na lyžích Jakub Janda ještě v létě uvažoval o konci kariéry, ale v úvodních třech závodech Světového poháru znovu bojoval s nejlepšími. Jeho dalším cílem je proniknout do elitní desítky.
Kvůli tomu bude před dalšími závody v Pragelatu testovat nové lyže, které by mu měly pomoci k vyšším nájezdovým rychlostem.
Zimu jste nezačal špatně, co říkáte?
„Nebylo to nejhorší. Jsem s tím spokojený. Trošku mě mrzí, že mi pořád utíká desítka. Chtěl bych se dostat do bodované desítky a mít jistý postup z kvalifi kace. V kvalifi kaci to totiž pro mě jsou největší nervy, nejvíc mě to vyčerpává.“
Zatím jste dvakrát skončil jedenáctý, jednou sedmnáctý. Co chybí, abyste se dostal do vysněné desítky?
„Zatím chyběla přesnost. První den v Trondheimu byl horší, nějak jsem se s můstkem nesžil. Druhý den jsem skákal perfektně v kvalifi kaci. Ale první závodní skok jsem zkazil, prošlápl jsem hranu. Dalo se skočit dál a bojovat o lepší příčku. Vasja mi říkal, ať se na to vykašlu. Že se to stává, že naše cíle jsou jinde. Je vidět, že to jde nahoru. Ale trošku pokulhává technika a timing.“
Jak po dvou závodních víkendech hodnotíte obnovenou spolupráci se slovinským koučem Vasjou Bajcem?
„Vasja je pro mě velká pomoc. Jsem rád, že se mnou objel Kuusamo i Trondheim. Teď na tom bude časově hůř. Bavili jsme se, že se mnou bude jen na kvalifi kaci a v sobotu. V neděli musí být zpátky ve Slovinsku. Ptal se mě, jestli to má cenu, aby tam se mnou jel na jeden závod. Já jsem řekl, že určitě. Další víkend do Engelbergu bohužel nepojede vůbec. Musím se s tím vyrovnat.“
Vídáte vůbec reprezentačního trenéra Richarda Schallerta?
„Určitě! Ritchie je reprezentační trenér. Na můstku mi mává, pouští mě do toho. Vasja stojí v povzdálí. Sleduje, aby nebyl na očích. Není typ člověka, který by se předváděl před kamerou. S Ritchiem se bavíme normálně.“
Povzbudilo vás, že jste se hned na začátku sezony dostal tak blízko ke špičce?
„Každopádně. Všechny tři závody byly ve dvacítce, dva dokonce v patnáctce. Je to dobré znamení. Uvidíme do budoucna... Makám, trénuju. Věřím, že jsem udělal krok správným směrem.“
Můžete už o víkendu v Pragelatu do elitní desítky proniknout?
„To jsou hrozně těžké otázky. Nezáleží jenom, jestli skáčete dobře, protože další věc jsou podmínky. Často fouká zezadu. Byl bych h rád, kdybych se do desítky probojoval. Jestli vyjde skok a štěstí, mohl bych se tam posunout. Nad těmito věcmi neuvažuju. Přijdu, skočím, uvidím, jak se to sejde.“
Co říkáte na dosavadní formu krajana Romana Koudelky?
„Koudy skáče velice dobře. Taky čeká na správný okamžik, na správný skok a správné podmínky. Já bych řekl, že jsme na tom spolu nastejno. Každý z nás může vyletět. Je jedno kdo. Hlavně když to někdo bude.“
Cítíte naději pro závod družstev na mistrovství světa? Dva skokany do dvacítky už Česko dlouho nemělo…
„Nemůžu mluvit za ostatní kluky, ale mně Liberec v hlavě nijak nevrtá. Je to ode dneška za dva a půl měsíce. Teď je pro mě důležité Pragaleto, pak Engelberg. Liberec budu řešit až těsně před šampionátem. Šance by tam být mohla. Ale dalším klukům to zatím moc nejde.“
Co vás čeká dál?
„Ve středu budu skákat v Ramsau. Ráno přijedou z fabriky Elanu, mají pro mě nachystané dva páry nových lyží. Budeme je testovat. Nájezdové rychlosti mám totiž pomalé. U mě je problém v nájezdu, vždycky jezdím spíš pomalu. Ale teď to bylo moc. Ty rychlosti bych chtěl zlepšit.“
