Jak se líný pes stal králem orlů
Skokanský svět plný rozesmátých tváří mladých idolů senzačně ovládl dvojnásobný otec. Teprve několik dní před devětadvacátými narozeninami našel vítěznou energii.
Rakušan Wolfgang Loitzl včera vítězstvím na Turné čtyř můstků završil životní týden.
Rakousko slaví svého prvního šampiona skokanského Turné po devíti letech, ale Wolfgang Loitzl k úspěchu došel paradoxně mimo systém uznávaného trenéra Alexandra Pointnera. Před dvěma lety se s ním rozhádal a v touze po větší volnosti začal trénovat za rakouské béčko. Z něho se odrazil ke slavnému triumfu, teď je uctívaným rakouským orlem.
„Netrénuje s áčkem, je to podobná situace jako s Jakubem Jandou a se mnou,“ vysvětluje Richard Schallert, rakouský trenér české reprezentace. „Pro mě je perfektní vidět, že se mu daří. Dřív jsem ho taky trénoval, znám ho dobře. Vždycky byl pár kroků vzadu. Všichni říkali, že měl dávno skončit. Má rodinu a musel se rozhodnout, jestli má smysl pokračovat.“
Elegantní letecký styl a učebnicové telemarky Loitzla vždycky předurčovaly k slavným vítězstvím. Jenomže dávný talent pomalu stárl a dočkal se stínu mladých géniů Thomase Morgensterna a Gregora Schlierenzauera.
Slavný skokan minulosti Andreas Goldberger s ním sdílel jeden pokoj na olympiádě v Naganu v roce 1998 a v deníku Kronen Zeitung vzpomínal, že Loitzl byl schopen celý den strávit v posteli čtením knížek nebo hraním počítačových her. Jako by ho velká vítězství ani nezajímala.
„Byl jsem jako líný pes,“ řekl o sobě Loitzl po jedné ze svých nejhorších sezon.
Během let se stal čtyřnásobným mistrem světa v týmech, ale v individuálních závodech mu úspěchy stále unikaly. Místo toho si s manželkou Marikou vybudoval rodinu. Mají dva syny. Nikolasovi jsou dva a čtyřletý Benjamin sleduje závody svého tatínka navlečený do skokanské kombinézy, přilby a startovního čísla.
„Těžko balancoval mezi svým zaměstnáním a rodinou,“ řekl o novém šampionovi Nick Huber, Loitzlův trenér v rakouském B týmu.
Zlom přišel letos v létě. Loitzl změnil značku lyží z Fischeru na Atomic a nejdřív se dlouho trápil. Na Turné však jezdil v nájezdové stopě o kilometr rychleji než jeho hlavní švýcarský rival Simon Ammann.
Na začátku zimní sezony skončil Loitzl třikrát druhý, vítězství si rozebírali Ammann a Schlierenzauer. Před startem Turné byl tak Loitzl nanejvýš černým koněm. Na pozici přehlíženého je však dlouhodobě zvyklý. V rakouském týmu se zatím všechno točilo kolem dvou mladých superstar.
Jak Loitzl snáší konkurenci mladých pušek? Čtěte ve středečním deníku Sport...
