Crashed Ice: Byl jsem moc v klidu, říká Fiala
Mnichovská trať mu nepřinesla štěstí. V kvalifikaci skončil až šestadvacátý a při samotném závodě skončil Lukáš Fiala, český průkopník série Red Bull Crashed Ice, už ve čtvrtfinále. V Poslední zatáčce jej soupeř vyšoupnulz postupové pozice… „Posral jsem to,“ utrousil jednadvacetiletý jezdec, který za poslední roky nasbíral už i medailová umístění.
Nevěštila brzký konec v Mnichově už nepovedená kvalifikace?„Ani ne. Ty mi totiž obecně moc nejdou. Ale závod ve čtyřech je úplně něco jiného… Tentokrát jsem ale holt udělal chybu, posral jsem to. Když člověk vidí někoho před sebou, jede jinak, než když neslyší někoho za sebou. Vždycky jsem se ohlížel a tentokrát jsem se nepodíval ani jednou. Příště to bude lepší.“
Myslíte, že se ještě dá promluvit do celkového pořadí. Crashed Ice se letos poprvé jede jako světový pohár.
„Zatím to tak nevnímám, protože to je poprvé, neuvažoval jsem o tom. Ale je fakt, že to ještě není úplně ztracené. Spolu se mnou vypadnul třeba i favorit Arttu Pihlainen, takže se s tím v Kanadě určitě ještě bude dát zatočit. Uvidíme. Určitě se o to pokusím.“
Bylo znát, že hlavní závod nejel poprvé Jasper Felder, největší hvězda série, který se zranil v kvalifikaci?
„Zezačátku, když řekli, že nepojede, jsem si to uvědomil. Ale při závodě už takové věci nevnímáte. To člověk nevnímá skoro nic.“
Jak se vám vůbec líbil mnichovský sjezd?
„Když jsme stáli nahoře, bylo vidět na celou trať. Byla to paráda. I atmosféra tu byla super. Dost lidí, vypadalo to tady tak, jak má.“
Před závodem jste byl v průvodci pro fanoušky vedený mezi několika málo jezdci, kterých stojí za to si všímat. Cítíte se už jako osobnost Crashed Ice?
„Abych řekl pravdu, o tomhle vůbec nevím. Toho jsem si ani nevšimnul… A tím, že jsem skončil takhle špatně v kvalifikaci, o to míň jsem to vnímal.“
A co ostatní jezdci. Koukají na vás jako na elitního závodníka?
„Jo, tohle vnímám už dýl. Je to tím, že jsme prakticky pořád stejná parta, všichni víme, kdo kolikátý skončil, takže vzájemný respekt mezi sebou máme už dlouho. To se nemění.“
Čím to, že se dokážete držet mezi nejlepšími, když na ledový sjezd nejde pořádně nikde trénovat?
„Jde hlavně o zkušenosti. To pak hraje velkou roli. Když jsem někdy na začátku závodění jel na třetím místě, viděl jsem už, že to je konec závodu a byl jsem z toho zdrcenej. To už teď nehrozí. Tentokrát jsem ale zase byl na druhém místě až moc v klidu a pak to dopadlo takhle… (pousměje se) Na tenhle závod vám ale opravdu nepomůže, že někde budete bruslit. Vždycky jde hlavně o kvalitu ledu a to, jak se člověk přizpůsobí trati. Musíte předně umět pořádně lyžovat. A já lyžuju ještě rychleji než bruslím, miluju lyžování.“
Hokej ještě hrajete?
„Teď se soustředím spíš na školu, tak si chodím jen pinkat do Letňan. Snad zkusím něco příští rok ještě něco vmyslet. Doufám. Protože hrát bych ještě chtěl.“
Pořád se považujete v první řadě za hokejistu?
„Přesně tak. A rád bych byl dál spíš hokejista, než Crashed Ice jezdec.“
A co v budoucnu. Myslíte, že se půjde tomuto sportu věnovat i dál v čím dál větší míře?
„Určitě. Ty Red Bull sporty jsou všeobecně obrovsky dopředu, jdou mezi lidi a stávají se známějšími. A zrovna Crashed Ice má rok od roku lepší úroveň.“
Považujete se už za českou osobnost tohoto sportu?
„Jo. Tím, že teď jsme národní tým, se beru za osobnost, která má Crashed Ice dostat mezi lidi. Ať už tím, že nosím čepice a mikiny Crashed Ice nebo to propaguju ve škole. Mluvím o tom docela dost.“
Začal vás někdo po loňském pražském závodě poznávat?
„Samotného mě překvapilo, že se mi to stávalo docela často. Ozvalo se hodně lidí, které jsem dlouho neviděl, s tím, že to sledovali. Takže jsem to opravdu pocítil.“
A ozývají se spíš kluci nebo holky?
„Kluci přímo, o holkách slyším od známých a kamarádů.“ (směje se)
