PŘÍMO Z MELBOURNE | Se světovou jedničkou vydržel na centrkurtu skoro dvě a půl hodiny. A když už mu zápas utíkal mezi prsty, alespoň se skopičinami snažil bavit fanoušky i sám sebe. Radek Štěpánek padl ve 3. kole Australian Open s Novakem Djokovičem 4:6, 3:6, 5:7, ale odlétá domů s hlavou vzhůru. „Každé vítězství tady pro mě bylo zázrakem, jsem na sebe pyšný.“
Jim Courirer v televizi obdivně prohlásil, že většina hráčů nejde na síť 67krát za celou sezonu, vy jste to zvládl za jeden duel s Djokovičem. Je to na něj správná taktika?
„Věřím, že ano. Je to nejlepší hráč na světě, můj styl mu mohl dělat problémy. Věděl jsem, že pokud se to má povést, musí to být s útočnou strategií. Chodil jsem dopředu, kdykoliv to šlo. Od základní čáry s ním prohrajete 98 procent zápasů. Ale výsledek dokazuje jeho výjimečnost. Prohazuje z pozic, ze kterých by to 90 procent hráčů nedokázalo. Nedal mi jeden lehčí bod zadarmo. Ale já to stále zkoušel. Měnil jsem rytmus, chodil dopředu, hrál jsem spoustu volejů.“
Myslíte, že ho to alespoň trochu vyvádělo z míry?
„Moc to tak nevypadalo. Věděl, co může ode mne očekávat. Zůstal klidný, čekal na svoje šance. I když kdybych udělal ten brejk v prvním setu (za stavu 4:3 pomohla Djokovičovi při odvracení brejkbolu páska), mohl to být jiný příběh. Ale to jsou jenom kdyby. Novak ukázal, že je nejlepší hráč na světě…“
Prohrál jste, ale na kurtu jste i vtipkoval a dělal show, lidi vám po utkání tleskali vestoje. Alespoň to potěší?
„Když vám fanoušci tleskají, je to to nejlepší ocenění. Při odchodu mi tleskal celý centrkurt vestoje, to byla krása. Jsem strašně rád, i když bych samozřejmě radši vyhrál. Na druhou stranu se tenisem taky bavím. Potřebuju to.“
Kdyby vám někdo před startem Australian Open, co jste měl velké zdravotní potíže, řekl, že postoupíte do 3. kola a sehrajete dobrý zápas s Djokovičem, bral byste to?
„Abych vám řekl pravdu, v sobotu jsem to chtěl zabalit. Na tréninku jsem dal 10 servisů a cítil jsem bolest. Ale trenéři mě přemluvili, abych počkal do poslední chvíle. Přežil jsem první zápas a doopravdy se to každým dnem lepšilo. Mohl jsem aspoň trochu ukázat, co jsem natrénoval. Ale vařil jsem z vody, mám toho plné kecky. Věděl jsem, že každé vítězství tady bude zázrakem. Dvě vítězství jsou obrovský úspěch. Jsem na sebe pyšný. Dneska jsem zatápěl nejlepšímu hráči světa, což je důkaz, že jsem v přípravě nic neodfláknul.“
Co vás čeká dál?
„Ještě večer letím domů. Budu se snažit dát dohromady, posbírat sílu, kterou jsem nicneděláním ztratil. Mám dva týdny do Davis Cupu. Odpočinout si a připravím se.“
