PŘÍMO Z MELBOURNE | Za poslední dva ročníky vyhrála na Australian Open jediný zápas. Nebylo divu, že měla Petra Kvitová ze vstupního duelu velký respekt. Ač vše nešlo hladce, nizozemskou kvalifikantku Richel Hogenkampovou zdolala po setech 6:1 a 6:4. Když šla soupeřce podat ruku k síti, zhluboka si vydechla. To mluvilo za vše.
Australian Open jste měla vždy ráda, poslední dva roky se tu ale hrubě nedařilo. Vrací se vám zpět melbournská pohoda?
„Doufám. Ono neznamená, že když se mi někde líbí, že tam pokaždé budu hrát dobře. Ale Melbourne a Wimbledon jsou pro mě dva nejhezčí grandslamy, které si nejvíc užívám. Vždycky jsem se tu cítila dobře. V minulých dvou letech jsem z turnaje odešla dřív, než jsem chtěla. Ale to se stane. Co už? To je život.“
Jste pověrčivá? Měnila jste zdejší rituály, když se poslední dva ročníky nepovedly?
„Ne. Jsem jiná hráčka než loni. Už to je změna. Co se stalo loni, mě posílilo. Ve druhém půlroce jsem se i proto zvedla.“
Takže jste ráno před prvním kolem byla v pohodě?
„Ráno bylo ještě jakž takž. Rozehrávka už byla nervní. A pak to čekání v hráčském salonku. Není to nic příjemného. Vzpomněla jsem si, jak včera popadala řada nasazených holek. Snažila jsem se číst, ale moc mi to nešlo. Nebylo to úplně snadné.“
Na kurt jste vletěla s přehledem, ve druhém setu se skóre zadrhlo. Proč?
„Předpokládám, že mě zabrzdila hlava.“
Lekla jste se, že to jde snadno?
„Tak trošku. Opakovala jsem si, že musí vydržet, aby to dobře dopadlo. Jenže nervozita úplně nezmizela. Cítila jsem se najednou unavená, nohy mi ztěžkly, nemohla jsem se pohnout. Navíc jsem viděla, že soupeřka mi výhru nedá zadarmo, že moc nekazí. To všechno se poskládalo.“
Nakonec jste ale koncovku zvládla a triumfovala 6:1, 6:4. Spolu se Sydney je to pátá výhra za sebou. Je to uklidňující?
„Pro mě je důležitější, že jsem tady vyhrála první zápas. Minulý týden už se dávno smazal. Sice mi ještě občas někdo pogratuluje, ale jinak je to pryč. Tohle je něco jiného, grandslam je hlavní.“
Půjdete do druhého kola s Monou Barthelovou už s lehčím srdcem?
„Já bych ráda. Ale zeptejte se mě po něm. První zápas je úplně nejhorší. Ale ten druhý není o moc snadnější. Nepůjdu tam vysmátá.“
Související články
