Jako malá prosila o podpis. Teď jde Allertová Hingisovou porazit
Je benjamínkem českého fedcupového týmu, občas ještě vyjukaným, ale už mnohem jistějším v kramflících než dřív. Například na srazu před odletem do Švýcarska už nebyla první. „Přijížděla jsem a neviděla žádné auto. Říkám si: to snad ne, snad tu nejsem zase první,“ smála se třiadvacetiletá Denisa Allertová. „Naštěstí jsem dorazila druhá. Lepším se. Třeba i v tom, že už tu nejsem v teplákovce,“ vyprávěla na pražském letišti s úsměvem tenistka, jež se v Lucernu setká se svým dětským vzorem.
Ta situace je na tenisových turnajích běžná. Klubko pištících dětí s obřími žlutými tenisáky v náručích se vrhá k hvězdě a prosí o autogram. Takhle před lety ulovila Denisa Allertová autogram Martiny Hingisové při Roland Garros. „Byli jsme s rodiči v Paříži a poprosila jsem Martinu o podpis. Neskutečný zážitek, ještě mám ten velký tenisák doma,“ vzpomíná si.
Mohlo jí být tak osm let, dnes je tenisovou profesionálkou, 61. hráčkou světa a součástí týmu, který vyrazil do Švýcarska právě Hingisovou a spol. porazit. I když už spolu sedávají v šatně při největších turnajích, zůstal české hráčce velký respekt ke svému vzoru.
„Úplně extra se nebavíme, zas tolik se neznáme. Ale pozdravíme se, víme o sobě. Ona je v pohodě, hodná,“ popisuje Allertová, která dodnes oceňuje chytrý tenis Hingisové. „Líbí se mi, jak u hry přemýšlí, jak má připravené tahy dopředu. Její předvídavost a zkušenost je neskutečná.“
V letošní sezoně má Allertová příznivou bilanci 7:6, blýskla se 3. kolem na grandslamovém Australian Open či stejným výsledkem v Indian Wells, kde navíc senzačně zdolala melbournskou šampionku Angelique Kerberovou.
„Zatím jsem se sezonou opravdu spokojená, začala pro mě skvěle,“ těší pražskou rodačku, která má letos poprvé v životě program postavený jen na těch největších turnajích a dokáže se prosazovat i při nich.
„Je to hodně náročné, loni jsem ještě tyhle velké túry nejela. Jsem pořád pryč, doma se zdržím maximálně týden. Přelety, časové posuny i teplotní změny mi dávají zabrat. Když jsme se teď s trenérem vrátili z Ameriky, už jsem potřebovala vydechnout,“ popisuje.
Odpočívala ale jen chvíli, už v pondělí se vydala na další misi proti svému dětskému vzoru.
