Analýza D.C.: Pohled do finálového zrcadla
Potlesk doznívá, daviscupová euforie je u konce. Všechen respekt českým tenistům i síle španělských soupeřů. Nastal však čas podívat se do zrcadla. Sport vybral deset otázek a odpovědí na finálové dění i budoucnost týmu.
1.BYL TOMÁŠ BERDYCH VE FORMĚ?
Ne. K jeho obvykle skvělým daviscupovým výkonům bylo daleko. Z podzimního asijského turné se dvacátý hráč planety vrátil s lehkým svalovým zraněním na noze, sezonu dohrával v útlumu. A také v Barceloně to bylo vidět. Při vší úctě k Nadalovu antukovému umění byl úvodní singl až příliš jednoznačný, Berdychovi se nevyvedla ani čtyřhra, ve které byl nejslabší na kurtu.
2.PROČ DOŠLY ŠTĚPÁNKOVI NA KONCI DUELU S FERREREM SÍLY?
Jedenatřicet, to už je na profesionálního tenistu požehnaný věk. A s časem bojovat nelze. Fakt, že v závěru duelu, jenž rozhodl celé finále, nebyl Štěpánek tak svěží jako jeho o čtyři roky mladší soupeř, mimochodem jeden z nejlepších atletů na okruhu, je pochopitelný. Čtyři a čtvrt hodiny antukové dřiny s běžcem Ferrerem je víc než šestihodinová bitva s Karlovičem v Poreči, kdy se polovinu času pouze přecházelo z pravé strany na levou.
3.CHYBĚLI V BARCELONĚ IVAN LENDL A SPOL.?
Ano. Vždyť Česko ve Španělsku působilo jako banánová republika, kde se hraje tenis pár let. Jako by slavná historie ani neexistovala. Přítomnost Ivana Lendla, Tomáše Šmída, Jana Kodeše a Pavla Složila by české hrdiny jistě ještě víc nažhavila. Místo toho bylo v českých lóžích vakuum. Proč? Poděkujme prezidentovi svazu Ivo Kaderkovi za „krásný“ zvací dopis i jeho kompletně zdevastované vztahy s hráči minulosti. Navíc se Štěpánka absence legend silně dotkla, a ačkoli si během celého týdne dával pozor na ústa, rozhodně nepřispěla k dobré pohodě.
4. MĚL NASTOUPIT DO ČTYŘHRY LUKÁŠ DLOUHÝ?
Ne. Štěpánek byl po pátečním singlu vyčerpaný, jediná možná varianta však byla, aby šel na kurt po boku Tomáše Berdycha. Spolu do soboty vyhráli všech pět daviscupových deblů, silnější pár z českého výběru sestavit nelze. Muselo se hrát se všemi trumfy na stole.
5.MĚLI NASTOUPIT V NEDĚLI DO SINGLU ČEŠTÍ TAHOUNI A POKUSIT SE KOSMETICKY UPRAVIT SKÓRE?
Ano. Na zápasy 0:5, poměr setů 2:13. Nejtvrdší česká prohra za posledních čtyřiadvacet let. Takové bylo finále. Až na něj příští generace budou vzpomínat, možná ho překřtí na „barcelonský masakr“. Je to nespravedlivé, jelikož na drama bylo zaděláno, ale čísla mluví jasně. Češi mohli alespoň do neděle nasadit jednoho z lídrů, aby se pokusil zmírnit skóre. Přeci jen šlo o finále…
6. MĚLI BY BÝT HRÁČI LÉPE KOUČOVATELNÍ?
Ano. Nelze si nevšimnout, že český kapitán Jaroslav Navrátil seděl na lavičce často jako zařezaný a španělská média ho přirovnávala k živým sochám, jež stojí na barcelonské promenádě Rambla. Kapitán má ale nevděčnou roli. Berdych se Štěpánkem jsou silné a úspěšné individuality, jež mají svou hlavu a radit si příliš nedají. A to je někdy chyba.
7.JE OPRÁVNĚNÁ ŠMÍDOVA KRITIKA TOMÁŠE BERDYCHA?
Stagnuje a nedává tenisu všechno, vyčítá Tomáš Šmíd. Při pohledu na žebříček i výsledky nelze argumentovat proti němu. Mezi dvěma českými lídry je vidět propastný rozdíl. Zatímco Štěpánek je zfanatizovaný Petrem Kordou, jenž z něj ždíme maximum, náladový Berdych působí dojmem člověka, jenž je spokojený s tím, co má. I když lidé z jeho okolí to silně vyvracejí. Jeho brutální potenciál ale prostě probouzí ve fanoušcích i expertech větší očekávání, než co nakonec dostávají.
8. SRÁŽÍ ČECHY ANTUKA?
Konec výmluv. Antuka je v současné době nejhorším českým povrchem a vzhledem k tomu, že je před příští sezonou zřejmé, že téměř všechna potenciální utkání bude český tým hrát venku a soupeři budou často volit jako povrch oranžovou hlínu, měli bychom si to všichni uvědomit. Štěpánek začíná být pro antuku příliš starý, Berdychův agresivní tenis zase pomalá hlína otupí.
9.JE NADĚJE, ŽE SE ROZŠÍŘÍ TÝM?
Malá. Kapitán Jaroslav Navrátil plánuje pro rok 2010 využívat pro debl Lukáše Dlouhého v utkáních, kdy bude mít český celek převahu a bod ze čtyřhry nebude nezbytně nutný. Žádná další možnost rozložení zátěže se aktuálně nejeví jako reálná.
10.MŮŽE SE ZA ROK FINÁLE OPAKOVAT?
Příliš s tím nepočítejme. Nic není nemožné a základním přikázáním pro hráče je věřit. Aby se však všechno sešlo jako v tomto roce, je téměř nemožné. Semifi nále při soupeřích Belgie a následně Chile, či Izrael určitě v silách týmu je, zdolat pak ale Američany nebo Srby, to je velký úkol.
