Štěpánkovi došly síly: Příští rok to zkusíme znovu!

Štěpánek, který hraje teprve druhý měsíc po návratu na okruh ATP po půlroční pauze, se v Srbsku podepsal pod dva české body. Ten třetí rozhodující ale neurval. Potřetí v životě zakoušel, jaké to je prohrát poslední duel daviscupového víkendu, tedy utkání o všechno.

Brzy vám bude 32 let. Cítíte, že je pro vás s postupem času stále obtížnější hrát všechny tři dny?
„Nechci nad tím brečet ani se vymlouvat, ale ještě nejsem po zraněních a strašně dlouhé pauze úplně v pohodě. Nejde věci přeskakovat, člověk si to musí odmakat a zase se dostat k tomu, aby měl zpátky rezervy a mohl zase být celé tři dny v takové fyzické pohodě, aby mohl hrát třikrát pět setů.“

Byla tohle hlavní příčina porážky s Tipsarevičem?
„Nevím, jestli hlavní, ale určitě to bylo znát. Přesto jsem měl šance vrátit se do zápasu po rychlém prvním setu. Bohužel jsem setbol ve druhém neproměnil. Tipsarevič hrál dobře a zasloužil si vyhrát. Ale odevzdal jsem tady všechno, co jsem měl. Dal jsem čas přípravě na tenhle Davis Cup, odehrál jsem zápasy se ctí. Mohu odejít s čistým svědomím, že jsem udělal všechno.“

Zkusíte za rok vyhrát salátovou mísu znovu? Budete pokračovat?
„Určitě. Já jsem po svém návratu řekl, že se chci o salátovou mísu poprat a dělám pro to vše. Obětovávám tomu volný čas, připravuju se.“

Jaký byl podle vás největší rozdíl mezi Čechy a Srby v Bělehradu?
„Co vám mám říct? Oni mohli své síly rozložit, děla se i spousta věcí okolo. Komedie s Djokovičem, jestli nastoupí, nebo ne. Ve čtyřhře se choval jako blázen. Všechny tyhle věci hrály svou roli. Já mohu říci sám za sebe, že dnes mi i trochu chyběly síly a bohužel sám jsem tu káru neutáhl.“

Mnoho lidí chování Djokoviče zklamalo. Co vás?
„Také nás zklamal. A nejen nás. Nám to může být jedno, jak se choval, ale i ti, co se starali o náš tým, byli zklamaní jeho chováním. Pořád si hraje na nacionalistu a pak předvádí tohle. Ale to si musí vyřídit on sám a podívat se do zrcadla.“

Zažil jste někdy horší tenisové prostředí než v Bělehradu?
„Tak pískání do servisu se nedělá, ale je to Davis Cup a já na to byl připravený. Mě to nerozhazovalo. Určitě byla atmosféra bouřlivá, věděli jsme o tom. Ale to samé by bylo i u nás. Jen trošku férovější.“

Neznervózňuje vás, když se podíváte na žebříček, že se stále nejeví nikdo, kdo by vás a Tomáše Berdycha mohl v takových těžkých a velkých duelech zastoupit?
„Nevím… Pořád se říká, že síla českýho tenisu je obrovská a Davis Cup hrajeme pořád jen dva. Byl bych nerad, aby to vyznělo tak, že to hrajeme jen my dva a další kluci z týmu na to nemají, ale kvalita je v těchhle velkých zápasech je znát. Tíha leží na nás, tak to prostě je. S tím člověk nic nemůže dělat. Vždycky říkám, že se snažím starat o to, co můžu ovlivnit. Co nemůžu, o tom je ztráta času přemýšlet. Na to mají hlavy jiní, kteří by s tím měli něco dělat.“ Radek Štěpánek se raduje s českými fanoušky v Bělehradě po vítězné čtyřhře • ČTK

Možná se pro vás s Tomášem Berdychem ale může stát Davis Cup kontraproduktivním. Za víkend se zničíte a poznamenává to celou vaši sezonu.
„Jistě, člověk by ušetřil tři velice namáhavé týdny, jak fyzicky tak i psychicky. Federer třeba Davis Cup nehraje, protože je pak z něj dalších čtrnáct dní úplně vyřízenej. Pro mě je ale Davis Cup srdeční záležitost, vrátil jsem se s tím, že v něm chci uspět a poprat se po letech o salátovou mísu. Myslím si, že Davis Cup a tenis jako takový u nás nabral díky výsledkům jinou podporu a získal pozornost lidí. Já jsem rád, že můžu národ takhle, dá se říct, ovlivnit. Tenis zase stoupá vzhůru, takovou úspěšnost jako my měla v minulosti málokterá generace. Samozřejmě je generace Ivana Lendla, která to vyhrála a to se nedá přebít. Pak jsme my, kteří také hodně úspěšní. Uvidíme, co se bude dít dál.“

Co vás tedy čeká dál?
„Vracím se do Prahy, mám dva týdny času na přípravu a odpočinek. Za jedenáct dní vyrážím na asijské turnaje do Tokia a Šanghaje, na které se moc těším. Vezmu si odsud to pozitivní. Předvedl jsem tady dobré výkony, nechal jsem tady doopravdy všechno. Hrál jsem dobrý tenis, na to se budu snažit navázat.“

Toužíte si zlepšit chuť v sezoně poznamenané zraněními, že?
„Určitě. Tady k tomu byla ohromná šance, ale nestalo se. Ještě je přede mnou pět turnajů, které mám rád a na površích, které mi sedí. Cítil jsem se tady doopravdy dobře, jak herně, tak i po fyzické stránce. Jestli jsem měl dnes míň nebo víc sil, to už je výsledek dané situace. Určitě ale půjdu dál se zdviženou hlavou a radostí.“

Říká se, že všechno zlé je pro něco dobré. Vidíte alespoň pozitivum v tom, že si na konci sezony konečně odpočinete a nepojedete třetí rok bez přestávky?
„Můžu vám říct, že na dovolenou pojedu se svojí ženou strašně rád, ale to, že bych chtěl být v Paříži a hrát finále Davis Cupu, to vám podepíšu vlastní krví.“