PŘÍMO Z NEW YORKU | Podruhé v životě se Jiří Veselý probil do 3. kola grandslamového turnaje. Ze soužení posledních týdnů ční jeho newyorský výsledek jako mrakodrap. Dvaadvacetiletý český tenista ustál palbu 43 es Iva Karloviče a trpělivým přístupem umořil uvadajícího obra z Chorvatska v pěti setech 7:6 (3), 3:6, 3:6, 6:2, 7:6 (4). Připravený na příští zápas nemůže být lépe. Čeká ho střet s další dvoumetrovou věží Johnem Isnerem.
Vydřený pětiseťák s tak těžkým soupeřem se hodně počítá, že?
„Mám radost. Ale hlavně cítím velkou úlevu. Takový zápas není snadné zvládnout. Žádné výměny, žádný rytmus, často jenom přecházíte ze strany na stranu. Na jednu stranu jsem nebyl až tak pod tlakem při svém servisu. Ale věděl jsem, že se musím soustředit, protože brejky jsou vzácné. Jsem rád, že se mi povedlo zápas otočit. Šel jsem na kurt s tím, že pro mě bude tím výhodnější, čím delší utkání bude. Už to není mladík.“
Na co jste z utkání nejvíc pyšný?
„Na servis. Odpodával jsem super zápas. Našlo se pár výpadků. Ale v důležitých chvílích jsem dokázal vytáhnout dobré podání. Člověk musí být soustředěný, protože on do toho jde a pořád se sápe na síť. V důležitých chvílích jsem udržel koncentraci a dokázal ho prohodit nebo dobře zaservírovat.“
Žádný okamžik nebyl podstatnější než stav 6:4 v závěrečném tiebreaku, kdy jste před podáním přerušil obvyklou rutinu a vzal si čas navíc.
„Trošku se projevily nervy. Vařilo se to ve mně. Přehrával jsem si svou rutinu.“
Jaká je?
„Snažil jsem se hledat pevný bod. Ať už na plachtě za kurtem, nebo v poli, kam bych chtěl míček zahrát. Vypouštím, kdo tam stojí, kolik to je. Hlídám jenom ten bod. Snažím se přehrát jednotlivé fáze podání. Vytočit ramena, vytáhnout se. Tím se odpoutám od důležitosti stavu a zahraju balon, který bych zahrát chtěl. A to se povedlo.“
Vaše letošní sezona je hodně nevyrovnaná. Podal jste dnes důkaz o tom, že vyzráváte, když jste zvládl tak vypjatý a složitý grandslamový duel?
„Snad ano. Opravdu jsem se snažil připravit na americkou túru. Psychicky i fyzicky. Nechtěl jsem se jenom zúčastnit. Chtěl jsem něco uhrát. Vždycky jsem od sebe očekával hodně. Nestačí mi uhrát kolo. Šel jsem na kurt s tím, že ho chci porazit. Možná je to svazující, ale nutilo mě to pořád bojovat.
Dostal jste někdy v zápase víc než 43 es?
„Ne. Ale počítal jsem s nějakou takovou porcí.“
Na Karloviče jste si před utkáním věřil, že?
„Určitě. Hrál jsem s ním už dvakrát. Uvědomil jsem si, že jsem s ním neztratil servis. Svým způsobem se mi s ním hraje dobře. Já mu úplně nesedím, protože hraju trpělivě a na svoje servisy jsem dost solidní. Na druhou stranu nevíte, jestli dostanete dvacet nebo padesát es. To je nepříjemné. Ale na tři vítězné je to moje výhoda. Ve výměnách jsem lepší. Proto jsem si věřil.“
V 3. kole budete čelit podobnému soupeři Johnu Isnerovi.
„Bude to ještě těžší zápas. Možná nesází tolik es, ale podává neskutečně. A zezadu má lepší hru, líp se pohybuje. Zase budu muset solidně podávat, ale taky si to budu muset uhrát ve výměnách.“
Související články
