Nosková o šíleném programu i roli spolufavoritky Wimbledonu: Velké ambice hrozí katastrofou
PŘÍMO Z LONDÝNA | Na největším přípravném turnaji před Wimbledonem, luxusní berlínské akci s účastí sedmi hráček top 10, vybrala titul jednadvacetiletá Češka Linda Nosková. Ne jeden, ale hned dva. V německé metropoli obětavě podstoupila i pondělní dohrávku čtyřhry po boku Rusky z Říčan Jekatěriny Alexandrovové. A pak se uvařila. Už v úterý šla do akce v Bad Homburgu, kde celkem logicky schytala debakl od Rumunky Eleny Rusové (1:6, 3:6). O ztřeštěném programu, wimbledonských vyhlídkách i setkání se Serenou Williamsovou se Nosková rozvyprávěla už v All England Clubu. Program Wimbledonu najdete ZDE>>>
Jak se cítíte těsně před Wimbledonem, do kterého vstoupíte v úterý proti Němce Elle Seidelové? Stihla jste si po tak náročném programu vůbec odpočinout?
„Stihla i nestihla. Času na odpočinek nebo na oslavy pochopitelně nebylo moc. Všechno na sebe těsně navazovalo, takže si člověk ten úspěch z Berlína ani neužil tak, jak by si přál. Ale je skvělé, že mám teď pár dní volna, než vypukne hlavní turnaj. Jsme tu už asi čtvrtý nebo pátý den. Dva dny z toho jsem měla volno. Hraji až v úterý, takže mám stále dost času.“
Užila jste si aspoň trochu Londýna?
„V tomhle horku se město moc užívat nedá. Byly jsme spíš zavřené doma, prokládaly jsme to jen drobným nákupem, kávou a klasickými drobnostmi kolem.“
Co vám udělalo největší radost v Berlíně? Vypadala jste, že se skvěle pohybujete, hrála jste hodně pestře.
„Skvělý pocit jsem měla už od prvního tréninku. Předtím jsem totiž řešila menší zdravotní trable se zády a do poslední chvíle stoprocentně nevěděla, jestli vůbec nastoupím. Často to dopadne nejlépe právě tehdy, když to člověk čeká nejméně. Už od prvního tréninku na trávě jsem cítila, že je to dobré, a k návratu do pohody jsem ani nepotřebovala moc času.“
Tažení Berlínem mělo zvláštní zakončení, v pondělí jste dohrávala semifinále a pak finále deblu. Bylo pro vás důležité po singlovém úspěchu dokončit i čtyřhru?
„Říkala jsem si, že když už, tak už. Když jsem zvládla singl, chtěla jsem odehrát i ten poslední zápas a zbývající tři gamy, abychom domů vezly obě trofeje. Bylo krásné, že se nám to povedlo, obzvlášť když jsme s Jekatěrinou hrály poprvé. Byl to naprosto nečekaný výsledek.“
To zkrátka není můj styl
Někdo jiný by možná pondělní debl oželel a odjel.
„Ne, to se nedělá. Někdo by to možná vzdal, ale to zkrátka není můj styl.“
V úterý jste hned nastupovala vBad Homburgu? Tam to bylo ve stylu „když už jsem se přihlásila, tak tam pojedu“, nebo jaký byl důvod, že jste se turnaj rozhodla hrát?
„Sama vlastně nevím, proč jsem do toho šla. Bylo to všechno hektické, s týmem jsme se nad programem ani nestihli zastavit a popřemýšlet. Nabalovalo se to jedno na druhé. Teď je mi jasné, že jsem tam hrát neměla, ale tehdy už nám nezbyl čas si to pořádně rozmyslet.“
Udržela jste si vítěznou pohodu a dobrou náladu i přes nepovedený zápas v Bad Homburgu?
„Na ten zápas jsem už úplně zapomněla, jako bych ho ani nehrála.“
Vyhrála jste velký turnaj, loni jste ve Wimbledonu navíc byla v osmifinále a měla i šanci na víc. Cítíte, že by mohl klapnout další velký výsledek, nebo si takový tlak nepřipouštíte?
„Raději si to nepřipouštím. Nechci na sebe nakládat přehnané ambice nebo očekávání. Párkrát už jsem zažila, že to pak skončilo katastrofálně, takže se snažím jít do turnaje s čistou hlavou. Wimbledon je úplně nový turnaj, nový týden. Nemůžu mít hlavu v tom, co se stalo před čtrnácti dny. Na jednu stranu si člověk chce pozitivní vlnu udržet, na druhou stranu musí začít úplně od nuly.“
Wimbledon měl za posledních deset ročníků deset různých vítězek a i letos je naprosto otevřený. Vnímáte to jako šanci? Nemyslím tím hned útok na titul, ale spíš pocit, že když vám turnaj sedne, může se povést skvělý výsledek.
„Na trávě je to hodně specifické. Spíše bychom čekali stabilní vítězky jako na jiných površích. Tráva je ale nevyzpytatelná – buď vám to od začátku do konce sedne, nebo ne. Nedá se moc předvídat a není tu okruh hráček, na které by se dalo stoprocentně sázet. Turnaj je otevřený, což je skvělé pro nás všechny. Uvidíme. Některé hráčky už chytily na trávě dobrou formu, včetně třeba Pegulaové, která bude určitě patřit k těm nejnebezpečnějším.“
Snad si tu vlnu přeneseme i sem
Dobrou formu chytily i české hráčky: vy, Marie Bouzková a Karolína Muchová jste získaly tituly na trávě...
„Skvěle se nám to sešlo. Doufejme, že si tu vítěznou vlnu přeneseme i sem do Wimbledonu.“
V profilu na webu WTA máte uvedeno, že vaší nejoblíbenější hráčkou je Serena Williamsová. Měla jste možnost se s ní tady ve Wimbledonu potkat? A co pro vás její návrat znamená?
„V sobotu jsem trénovala a ona byla na vedlejším kurtu. Bylo docela těžké soustředit se na sebe a nedívat se na ni. Její návrat je ale skvělá věc a pro náš sport jednoznačně plus. Pro každého, kdo si proti ní může zahrát, ať už v singlu nebo v deblu, je to obrovský moment. Osobně jsem takový návrat nečekala, vůbec jsem si nemyslela, že se ještě vrátí. Pro tenis je to úžasná zpráva.“
Jaké hlavní vzpomínky na Serenu máte?
„Nejsilnějším zážitkem pro mě zůstává zápas ve čtyřhře, který jsem proti ní před pár lety hrála na US Open. Základem je ale hlavně to, jak jsem ji sledovala v televizi, když vyhrávala všechny ty grandslamy. Byla obrovským vzorem pro ostatní hráčky.“
Jak na vás šampionka 23 grandslamů působí teď? Novak Djokovič se nechal slyšet, že snad v posilovně tráví ještě více času než ve svých vrcholných letech.
„Musím říct, že vypadá neskutečně fit. Já ji předtím na vlastní oči viděla jen na několika turnajích těsně před koncem její kariéry. Jak moc je připravená, se ukáže až v samotném zápase. Pro kohokoliv, i pro Serenu, je nesmírně těžké vracet se k ostrým zápasům po tolika letech, takže je potřeba brát to trochu s rezervou.“
Překvapilo vás, že do toho jde s takovým nasazením znovu?
„Překvapilo. Původně jsem si myslela, že bude hrát jen čtyřhru, třeba pár měsíců, a ne že hned na třetím turnaji nastoupí do dvouhry. Na druhou stranu to chápu – když vám dá Wimbledon možnost hrát, tak se to neodmítá.“
