Trenér Vaidišové: Krize? Tak to nevidím

Z jeho pohledu se totiž vlastně nic neděje, i když bývalá světová sedmička vypadla z první padesátky žebříčku a jde od porážky k porážce. „Krize? Ne, tak to rozhodně nevidím,“ vrtí hlavou bývalý trenér Tima Henmana, pod jehož vedením má někdejší tenisová hvězda bídné skóre 9 výher a 15 proher. A v zákulisí se začíná stále hlasitěji zpochybňovat, jestli on je pro ni tím pravým mužem.

Nicole nezačala rok dobře, poslední dvě utkání prohrála. Jaká je její forma, co může na Australian Open dokázat?
„Zajímá mě jen první zápas. Hraje s Bremondovou, se kterou vypadla loni na US Open. Ale nyní hraje lepší tenis než tehdy. Teď potřebuje sebevědomí, aby se dostala zpátky. Když máte sebevědomí, kurt vám přijde velký, když vám ale chybí, je prostě menší.

Kdo je David Felgate (Brit.)

Čtyřiačtyřicetiletý rodák z Essexu si udělal jméno devítiletou spolupráci s Timem Henmanem, jehož dovedl k sedmi titulům na okruhu ATP, dvakrát do semifinále Wimbledonu a na páté místo žebříčku. Pracovali spolu od roku 1992 do dubna 2001. Později bez velkého úspěchu trénoval Belgičana Xaviera Malisse a Britku Naomi Cavadayovou. Byl rovněž zaměstnám jako šéftrenér britského tenisového svazu, než starý aparát rozmetal v roce 2006 nový boss Roger Draper. Coby profesionální tenista se Felgate dostal nejlépe na 301. místo žebříčku.

Jak byste tedy popsal její současnou formu?
„Tvrdím, že její tréninková forma je daleko lepší než zápasová.“

Byl jste spokojený se zimní přípravou?
„Velmi. Pracovala tvrdě na fyzičce, já sám s ní strávil tři týdny na Floridě a udělali jsme hodně práce.“

Co je tedy hlavním důvodem, že na začátku roku opět prohrává?
„Hlavní důvod je ten, že hrála hůř než dívka na druhé straně sítě.“

To u ní ale nebývalo zvykem.
„To nemůžu posoudit, tehdy jsem nebyl jejím trenérem. Letos první týden roku prohrála v Aucklandu s dívkou, která postoupila až do finále (Ruska Vesninová). Naposledy v Hobartu to bylo velmi těžké. Bylo tam strašně větrno.“

Pro vás osobně je to velká výzva pomoci jí k návratu zpět mezi elitu, kde kdysi byla?
„Práce s každým hráčem je výzvou. Snažím se, jak nejlépe umím.“

Srovnejte práci s Nicole a s vašimi předešlými svěřenci.
„Trénoval jsem Xaviera Malisse, to je velmi emocionální hráč, který měl také svoje dobré a horší chvíle. V tom je Nicole podobná. Naopak Tim Henman byl velmi klidný. Někteří říkali, že až moc.“

Tvrdí se, že právě přílišné rozčilování brzdí Vaidišovou. Co vy na to?
„Na tom se nám ale podařilo zapracovat. Tento rok zůstávala v zápasech klidná a soustředěná, chovala se dobře. To je dobrý začátek. Ale víte, jedna věc je být klidný navenek a druhá být klidný uvnitř. Pro každého hráče, když nevítězí, je to těžké. A zvlášť pro někoho, kdo byl na vrcholu hry a snaží se dostat zpátky.“

Máte pochybnosti, zda se Nicole může ještě někdy vrátit do top ten?
„Já osobně si takové cíle nedávám. Pokud bude dál pracovat a sama to bude chtít dokázat, pak to tak může být. To, čím si Nicole prochází, je úplně normální. Mnoho hráčů má výborný začátek kariéry a pak se propadnou. Podívejte se na Jankovičovou, ta je na vrcholu hry až ve třiadvaceti letech... Ale vy jste moc negativní. Český tenis je na tom dobře. Vaše dvě tenistky hrály finále v Hobartu. Neřešte Nicole.“

Ale Nicole byla léta největší hvězdou a nejúspěšnější českou tenistkou. Všechny zajímá, co se s ní děje. Mnohá světová média ji vyhlásila za největší propadák loňské sezony a mluví o její velké krizi. Vnímáte to tak i vy?
„Ne. Prostě jen prochází odlišnou fází svého života. Postupně z ní roste žena, rozlišuje, co je důležité a co ne. Někdy už to tak je, že když se k úspěchu dostanete v hodně mladém věku, spousta věcí se zdá být jednodušší. Najednou jste starší a je to jinak. O takových případech vám přeci nemusím povídat, stává se to dost často. Takže si rozhodně nemyslím, že je Nicole v krizi. Tak bych tomu určitě neříkal.“

Takže podle vás opravdu patří na padesáté místo žebříčku?
„Vždycky jsem věřil, že se nic neděje bezdůvodně. Pokud je teď padesátá, ať tedy je. Pokud bude příští týden čtrnáctá, budu to vnímat stejně. Nevěřím na řeči: ona je přece lepší, než říká žebříček. Je to tak, jak to je. Proč je Jankovičová na prvním místě? Protože měla loni nejlepší výsledky.“

Počkejte. Ale o Nicole se přece vždycky mluvilo, jaký má potenciál.
„Řekněte mi, co to vlastně ten potenciál je. O spoustě hráčů se říká, že ho mají. Je to subjektivní záležitost. Někdo si o konkrétním hráči myslí, že v něm potenciál je, jiný s tím nesouhlasí. Potenciál chápu jako něčí názor.“

Ale i ona sama tvrdila, že míří za místem světové jedničky.
„A kdo by o sobě netvrdil, že chce být nejlepší na světě?“

Myslíte, že Nicole tenis baví tak, jako dřív?
„Nemám ponětí. Pracujeme spolu necelý rok. Ale podívejte se, to je normální. Před dvěma lety vyhrávala a tenis ji určitě bavil víc než nyní. Neznám nikoho, kdo by prohrával a byl šťastný.“

Existuje nebezpečí, že letos řekne: už mám tenisu dost?
„O něčem takovém jsem se s Nicole nebavil. Soustředíme se vždy na týden dopředu. Ne dál.“

Takže se nebojíte, že by s tenisem chtěla praštit?
„Opakuji: já se soustředím na dnešní trénink, na úterní zápas. Snažím se, aby byla připravená podávat co nejlepší výkony. Radím ´hraj to tak, nehraj to tak´. To je moje práce. Ptáte se mě, jestli se může vrátit do první desítky. Ale teď je přece daleko vhodnější bavit se o úterním prvním kole. Když se jí v něm bude dařit, pak je na místě mluvit o druhém kole Australian Open. Děláme postupné krůčky. Každý tenista. Nejdřív vyhraje jeden zápas, pak druhý, třetí, čtvrtý, vyhraje celý turnaj. Až díky tomu si najednou uvědomí, že se dostala do první desítky.“

Nejen v Česku se ozývají hlasy, že její rozchod s nevlastním otcem a koučem Alešem Kodatem byl chybou. Jste s ním ve styku?
„Ne, ale viděli jsme se.“